Automobil měl tvar kapky a kola skrytá pod karosérií. Vůz měl podle portálu wikipedie činitel odporu 0,22, dosahoval rychlosti až 80 kilometrů v hodině a podle webu 3seaseurope.com ujel 120 000 kilometrů.

Poháněl jej čtyřválcový řadový motor, který vyrobila firma A-G Automobilbau Berlin, brzdy měl pouze na zadních kolech a postrádal diferenciál.

close Vůz Persu je v současnosti exponátem Národního technického muzea Prof. Ing. Dimitrie Leonida v Bukurešti. Foto: Wikimedia Commons, L. Kenzel, CC BY-SA 3.0 info Zdroj: Deník/Edvard Beneš zoom_in Vůz Persu je v současnosti exponátem Národního technického muzea Prof. Ing. Dimitrie Leonida v Bukurešti. 

V září roku 1924 konstruktér Persu získal patent v Německu, kde automobil postavil. O tři roky později získal patent i v USA. O vynález Aurela Persu měly zájem firmy General Motors a Ford Motor Company, avšak ten jim odmítl patent prodat, dokud mu neslíbí zahájení sériové výroby, k čemuž ale nikdy nedošlo. Prototyp aerodynamického vozu je v současnosti vystaven v muzeu.

První aerodynamické auto světa Persu:

| Video: Youtube

Kapka jako ideální tvar

Když se Persu pustil do vývoje automobilu, bylo více než jasné, že vzal tuto práci z poněkud jiného konce než jeho současníci. Moc dobře si díky svému výzkumu, který už před I. světovou válkou věnoval chování vesmírných lodí, uvědomoval, kterak odpor vzduchu ovlivňuje efektivitu pohonného ústrojí vozu a nároky na práci motoru a tím i dynamiku.

Znal základy aerodynamiky, a tak si spočetl, že ideální tvar vhodný pro konstrukci vozu, který má zároveň nejnižší součinitel odporu vzduchu, je tvar dešťové kapky. Její součinitel je i dnes v automobilovém světě nedosažitelných 0,04. Persuovým cílem se tak stal tvar kapky následovaný touhou se při vývoji vozu co nejvíce přiblížit jejímu nerušenému letu vzduchem.

close Známka vydaná v roce 2010, na níž je první aerodynamický automobil světa a jeho tvůrce Aurel Persu. info Zdroj: Wikimedia Commons, Post of Romania, volné dílo zoom_in Známka vydaná v roce 2010, na níž je první aerodynamický automobil světa a jeho tvůrce Aurel Persu. Aurel Persu byl rumunský inženýr a automobilový průkopník. Narodil se 26. prosince 1890 v Bukurešti. Podle wikipedie vystudoval s vyznamenáním Technickou univerzitu v Berlíně. Již před první světovou válkou se věnoval výzkumu letadel a kosmických lodí. Způsobil revoluci ve světě automobilů, když umístil kola do karoserie automobilu a vytvořil tak první dokonale aerodynamické vozidlo na světě.

Kromě vědecké práce miloval Persu také motorsport. Do vypuknutí II. světové války stihl uspořádat desítky závodů, z nichž některé měly mezinárodní rozměr.

Kvůli sílícímu nacismu odešel v roce 1940 do důchodu, vrátil se do vlasti, aby následně pracoval v brašovské továrně Industria Aeronautică Română a přednášel na Polytechnické univerzitě v Bukurešti, kde se dožil konce války.

Tři roky po skončení II. světové války byl ale komunistický režimem v Rumunsku donucen opustit vysoké školství a z univerzity musel odejít.

„Inženýr a vědec, který napsal desítky ceněných prací a třicet let pomáhal pokroku ve světovém leteckém průmyslu a jehož teoretické výpočty měly významný dopad na vývoj prvních vrtulníků, byl rázem bez práce,“ píše se na webu ceautoclasiic.eu.

Později, v letech 1953 – 1962, se živil jako hráč na violoncello v Symfonickém orchestru rumunské kinematografie a spolupracoval s Ústavem technické dokumentace. V roce 1969, po příznacích infarktu, omezil veškerou svou činnost na minimum, o čemž na webu persu.ro informuje inženýr Radu Moldoveanu. Aurel Persu zemřel ve věku 86 let, 5. května 1977 v Bukurešti.

Organizátor velkých cen a závodů

Jak už bylo výše poznamenáno Persu byl velkým příznivcem motorismu. Sám organizoval a řídil několik automobilových a motocyklových závodů. Web persu.ro připomíná, že to byly například Karpatský pohár, Unijní okruh, Velká cenu Bukurešti, Velká cenu Brašova, Pobřežní závody na Sinaii (Furnica), Brašov (Poiana), Cluj (Feleacul) nebo Sibiu (Vestem).

close Německý závodník Hans Stuck za volantem Mercedesu-Benz v roce 1932. info Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo zoom_in Německý závodník Hans Stuck za volantem Mercedesu-Benz v roce 1932.

Závodů se zúčastňovali známí sportovci té doby. A to nejen z Rumunska, ale i ze zahraničí. Byli to třeba známý německý závodník Hans Stuck, dále pak N. Young, A. Erose, hrabata E. a N. Festeticsovi, Petre Cristea, Michael Sontag, Luca Niculescu, plukovník AI. Berlescu, princ Nicolae, Jean Calcianu, E.T. Manicatide, Al. Frim nebo Al. Papana.

Persu nebyl první kapkou

Ještě předtím, než přišel Persu s aerodynamickým vozem ve tvaru kapky, měl podobný tvar Rumpler Tropfenwagen, tedy Rumplerův vůz ve tvaru kapky. Německý automobil vyvinul v roce 1921 konstruktér rakouského původu Edmund Rumpler a podle wikipedie ho představil na berlínském autosalonu téhož roku. Využil své zkušenosti z letecké továrny Rumpler Flugzeugwerke a navrhl zaoblenou karosérii aerodynamického tvaru.

close Vůz Rumpler Tropfenwagen. info Zdroj: Wikimedia Commons, Front Robotriot, CC BY-SA 3.0 zoom_in Vůz Rumpler Tropfenwagen.

Součinitel odporu činil pouhých 0,28, čímž vůz výrazně předběhl svoji dobu. Díky tomu dosahoval rychlosti až 115 kilometrů v hodině. Automobil byl dlouhý čtyři a půl metru a vážil 1 400 kilogramů. Do přední části vozu se vešel pouze řidič, za ním byla ve dvou řadách umístěna sedadla pro čtyři pasažéry. Motor vyráběla firma Siemens. Zajímavostí byla dvojice světel umístěných nad sebou na úzké přídi a speciální zaoblená okna. Vůz ale nebyl kompletně aerodynamicky vybavený, protože měl nekrytá kola.

Rumpler ve filmu

Automobil ale nebyl komerčně úspěšný. Důvodem byla nepříznivá ekonomická situace v Německu po I. světové válce, nezvyklý vzhled vozidla, nedostatek úložného prostoru i poruchovost novátorského motoru. Vyrobilo se pouze okolo stovky vozů a v roce 1925 byl projekt zastaven.

Vůz je známý také tím, že si zahrál ve filmu Fritze Langa Metropolis z roku 1927. Automobil podle portálu designmag.cz svým vzezřením dokresloval působivé scenérie města umístěné do roku 2026. Do dnešní doby se zachovaly pouze dva exempláře, které jsou vystaveny v automobilových muzeích v Mnichově a Berlíně.

Film Metropolis z roku 1927:

| Video: Youtube

Nástup aerodynamických vozů

Po roce 1930 přišel nástup aerodynamických vozů vyráběných takovými značkami jako Porsche, Mercedes-Benz, Auto-Union, Bugatti, Alfa Romeo, Volkswagen, Tatra a dalších, a znamenalo to široký vstup tohoto vynálezu do automobilového průmyslu.

„Aurelu Persuovi však s velikou úctou vděčíme nejen za dobrou intuici a správný návrh aerodynamického tvaru vozu, ale i materiální a technické úsilí při vymýšlení technologie prvního aerodynamického automobilu. Také za jeho nevyčerpatelnou a úspěšnou činnost v oboru,“ píše na webu persu.ro profesor Dr. Ing. Mircea-Dimitrie Cazacu.


Nahrává se anketa ...

Na poštovní známce

V roce 2010 vydala Romfilatelia v emisi známek Světová premiéra (I) známku, jako připomínku 120. výročí narození Aurela Persu, na níž je vyobrazen první aerodynamický automobil na světě s portrétem jeho tvůrce. Známka je dílem Radu Olteana a má hodnotu 8,10 lei.

O Aurelu Persuovi se lze dočíst také na stránách magazínu philatelica.ro, kde je i několik vzácných dopisů, adresovaných právě rumunskému vědci a konstruktérovi, ze soukromé sbírky.

První aerodynamický automobil na světě Persu je v současnosti exponátem Národního technického muzea Prof. Ing. Dimitrie Leonida v Bukurešti.