V pořadí už třináctý ročník komplexního srovnávacího průzkumu Místo pro život hodnotil tuzemské kraje a Prahu pomocí 76 ukazatelů z osmi oblastí. Vedle tvrdých čísel měly na celkové pořadí vliv také výsledky dotazníkového šetření o spokojenosti místních obyvatel.
V případě vítězné Prahy se ukázalo, že hlavní město nejenže je objektivně dobrým místem pro život, zároveň to tak vnímají i jeho obyvatelé. „Stojí za tím především skvělé podmínky pracovního trhu, v rámci České republiky vynikající zdravotní péče, k tomu se přidává kvalitní péče o děti a vzdělávání, stejně jako rozvíjející se infrastruktura,“ shrnul za organizátory hlavní přednosti života v Praze David Pavlát.
Kořeny spokojenosti
Zároveň upozornil, že metropole se na předních příčkách žebříčku pohybuje dlouhodobě. Zvítězila už loni, kdy sesadila z trůnu Zlínský kraj. Ten letos skončil až na sedmém místě. Ani v Praze samozřejmě není vše růžové – její hodnocení sráží například vysoká kriminalita a nehodovost, nízký podíl zeleně i recyklace odpadu či přeplněné školní třídy.
Stříbro letos bere Královéhradecký kraj. Lidé se zde dožívají vysokého věku, produkují málo odpadu, je zde dostatek sokolů, čtenářů i učitelů včetně těch na základních uměleckých školách. Na druhou stranu zde není snadné získat lůžko v zařízení sociálních služeb a hodně lidí zde dlouhodobě marně hledá práci.
Na třetí místo se vyhoupla Vysočina, a to díky investicím do životního prostředí, volným kapacitám školek, prázdným silnicím, nízké kriminalitě a množství kulturních akcí. Trápí ji řídká síť lékáren, malý počet policistů i časté požáry.
První místo uhájila Praha:
Fotogalerie: Praha
Problematická trojice
Na chvostu žebříčku skončily Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Řadu problémů, které je trápí, mají tyto tři regiony společné. Patří mezi ně nízké výdělky, vysoká nezaměstnanost, málo rozvinutá občanská společnost, zaostávající školství i zdravotnictví a obecně nízká spokojenost lidí, kteří zde žijí.
Kontinuita průzkumu Místo pro život nabízí lidem i politikům možnost dlouhodobě sledovat vývoj svého regionu. „Výsledky motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života,“ řekl Pavlát.
