Od počátku konfliktu přijala Česká republika asi 590 tisíc ukrajinských uprchlíků. Část z nich se ale buď vrátila zpět nebo se přesunula do jiných zemí. Ministerstvo vnitra tak aktuálně eviduje zhruba 380 tisíc osob s dočasnou ochranou. Podle statistik tvoří více než čtvrtinu z nich děti a dospívající do 18 let, výrazně také převažují ženy nad muži.

Mezi evropskými státy drží Česko prvenství v počtu uprchlíků na obyvatele. Na tisíc obyvatel u nás připadá více než 34 uprchlíků. Vysoký podíl jich je také v Bulharsku, pobaltských zemích nebo v Polsku.

Jak se u nás Ukrajincům žije

Podle nejnovějšího výzkumu Hlas Ukrajinců v Česku agentury PAQ Research tu aktuálně pracuje více než sedmdesát procent ekonomicky aktivních uprchlíků. Podíl pracujících se zvyšuje, v srpnu 2022 jich byla necelá polovina. Problémem však zůstává, že dvě třetiny z nich pracují na horších pozicích, než na které mají kvalifikaci, třetina také musí navštěvovat více než jedno zaměstnání. 

Vysoký podíl pracujících je přitom přínosem i pro státní kasu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana v letošním roce suma, kterou odvedou uprchlíci na daních, výrazně převýší vyplácenou pomoc.

Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby:

Mezi těmi, kteří nepracují, se podle výzkumnice Kateřiny Šafářové z PAQ Research vyskytují samoživitelky s dětmi, které by potřebovaly částečný úvazek. Těch je podle Šafářové obecný nedostatek. „Mezi těmi, jež zaměstnání nemají, jsou také častěji uprchlíci, kteří mají nulové nebo velmi nízké znalosti češtiny, což ztěžuje najití práce,“ komentovala.

Právě nedostatečná znalost jazyka je jedním z nejčastějších limitů při hledání zaměstnání. V běžných situacích se sice domluví téměř polovina uprchlíků, zhruba jeden z pěti ale umí jen pár frází nebo vůbec nic. Ti, kteří přišli v prvních měsících po invazi, se domluví česky v průměru lépe než ti, kteří přišli později.

S jazykovými kompetencemi pomáhá Ukrajincům například organizace Člověk v tísni. Podle její koordinátorky Kataríny Pleskot Kollárové může být důvodem nízké úrovně znalosti češtiny například nedostatek času, peněz nebo jazykových kurzů zdarma. „Velká část lidí, kteří přišli do České republiky, se domnívala, že je to na přechodnou dobu. Věřili v možnost brzkého návratu domů,“ přiblížila.

Znalost jazyka je pro ukrajinské uprchlíky pro uplatnění v Česku klíčová: 

Podíl uprchlíků, kteří mají v plánu v zahraničí zůstat, v průběhu času roste. Na Ukrajinu se nechtějí vracet spíše mladší lidé a ti, kteří si tu našli práci a bydlení a umí lépe česky. 

Výrazný posun nastal v posledních dvou letech také v případě bydlení. Zatímco ještě v červnu 2022 měly bydlení zdarma dvě třetiny uprchlíků, dnes je to jen sedm procent z nich. Naopak čtyři pětiny si hradí náklady na bydlení samy.