Odbor státní správy NP Šumava vydal rozhodnutí, ve kterém konstatuje, že zpřístupnit Modrý sloup není možné ani v rámci navržených kompenzačních opatření. Hlavním důvodem zamítnutí návrhu je nedostatečné prokázání převažujícího veřejného zájmu.

„Správa NP Šumava nechala posoudit vliv záměru zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup na Modravsku na druhy a biotopy Natura 2000 už v roce 2018 v souhrnném dokumentu řešícím zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce. Jeho výsledkem bylo, že zpřístupnění Modrého sloupu by mělo významně negativní vliv na chráněné druhy – zejména na populaci tetřeva hlušce. To znamená, že zpřístupnit Modrý sloup by bylo možné pouze za podmínek prokázání převažujícího veřejného zájmu, předložení varianty záměru s nejmenším možným negativním vlivem a existencí dostatečných kompenzačních opatření pro zachování populace,“ konstatoval mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Doplnil, správa parku i další účastníci řízení ale jasně deklarovaly převažující veřejný zájem na šetrné turistice, poznávání fenoménu horských smrčin, nenásilném vzdělávání či společném využívání česko-bavorského prostoru. Uvedl také, že navrhovaná kompenzační opatření zahrnovala například zvětšení klidového území o cca 3300 ha či vymezení území, ve kterém bude vytvořen vhodný biotop pro tetřeva hlušce. Nestačilo to.

Zklamání lidé 

„Orgán ochrany přírody usoudil, že veřejný zájem na ochraně tetřeva hlušce je vyšší, než na realizaci tohoto záměru. Naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu totiž není opravdu jen tak ledajaký a musí být na úrovni národních zájmů. Například v oblasti veřejného zdraví, sociální oblasti, ekonomiky a podobně,“ vysvětlil vedoucí odboru státní správy NP Šumava Jiří Dolejší.

Rozhodnutí zklamalo řadu lidí, mimo jiné i šumavského patriota Emila Kintzla. „O zpřístupnění Modrého sloupu usilujeme už bezmála třicet let. Je to už nějakých pět, šest let, co mi ministr životního prostředí Richard Brabec slíbil, že se Modrý sloup do dvou let zpřístupní, ale zůstalo jen u slov,“ posteskl si Kintzl, podle něhož by rozhodující slovo měla mít správa národního parku a příslušné ministerstvo, nikoli jiné orgány. „Zavřelo se hodně území, tak by aspoň cesta, kudy se po staletí chodilo, měla zůstat otevřená. Je ale třeba, aby za jeden provaz táhli šumavští starostové a angažoval se i Klub českých turistů,“ řekl Deníku Kintzl.

Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.