Náchod s vyhlášeným zámkem a známým otiskem Josefa Škvoreckého, Trutnov s historickým náměstím bez významnějších šlechtických staveb a připomínkou Václava Havla odsunutou za hradby města.

Pod zámkem

Ve Škvoreckého Náchodě má pod zámkem, v místě bývalé fabriky Tepna vzniknout část nového města – budoucí výkladní skříň urbanismu v Česku. Skvělý a neobvyklý počin!

Projekt netvořily žádné okresní projekční kanceláře napojené na stavební lobby a poklepávající si po ramenou s místními mocnými. O vybrané variantě nerozhodovala porota složená z lokálních projektantů a známých regionálních papalášů z vládnoucích stran, ale pečlivě vybraná skupina renomovaných odborníku. Výběr nikoliv podle loajality k radnici, ale na základě odbornosti. Jde o pěknou ukázku toho, jak úsilí, důslednost, pečlivost a osvícenost několika nadšených lidí a zastupitelů, kteří se nenechají odradit, může sklidit své plody.

"Soutěže se zúčastnily mimo jiné ateliéry z Barcelony, Londýna, Berlína, Moskvy nebo Varšavy, tedy měst s obrovským stavebním boomem, která jsou centry moderní architektury a urbanistiky. Po jejich bok se Náchod nyní zařadil,” nechal se slyšet Michal Kudrnáč (Zelení), který se na přípravách od počátku podílel. Do soutěže své návrhy zaslalo 26 kanceláří, porota z nich vybrala pět. Vyhrál ateliér z Varšavy. Na projektech, které se do soutěže přihlásily, pracovalo na 160 odborníků. Porotu tvořili vedle pražských architektů, urbanistů a několika místních radních i zahraniční tvůrci včetně hlavní architektky Kodaně, nezávislé projektantky z Dánska Tiny Saaby. Kvalitně a s odvahou sestavená porota potvrdila, že se úsilí i finance vložené do výběru vyplácí. Organizátorem soutěže byla renomovaná pražská firma, tedy opět nikoliv místní spřátelená partička. Právě návazanost na lokální prostředí, firmy i antipatie podobné soutěže zásadně ovlivňují, odráží se ve výsledku a přispívají ke korupčnímu prostředí. To se zatím v Náchodě nestalo.

Pod horami

Z tohoto bludného kruhu se díky uzavřenosti radních nepodařilo vymanit v sousedním Trutnově. Vize zde dusí zakonzervovanost starých vládnoucích struktur. Provázanost se spřátelenými firmami, rozhodování dle loajality a politické příslušnosti skutečné celebrity a tvůrce stavitelství pod hory nepřivádí. Autokratická vláda si vybírá svoji daň. Již příjezd na autobusové nádraží naznačuje rozdíl, kam obě města v současnosti směřují. V Náchodě nádraží s veškerým zázemím, v Trutnově se záchody ve stavebních mobilních buňkách a architekturou s ocelovými konstrukcemi jak z dob socialismu. V podhorském městě nenajdete téměř žádnou zelenou střechu, vzrostlé stromy z ulic mizí a na dohled hor na zelených loukách vznikají především sklady nebo obchodní či průmyslové stavby. Proluky po vybouraných historických objektech a fabrikách Texlenu v Trutnově přitom zejí prázdnotou. Do toho přes kopec v menším Náchodě má nyní vzniknout v místě bývalé továrny rozsáhlá a nepřehlédnutelná výstavba s novou městskou částí evropského formátu.

Inu, jiný kraj, jiné zvyky. Je to už asi dané “tradicí”. A tak zatímco v Náchodě na náměstí před více než sto lety vznikalo secesní divadlo s kavárnou Beránek (1912-1914), na jehož výzdobě se podíleli významní umělci včetně tvůrce Vinohradského divadla, v Trutnově v roce 1892 dominantu náměstí, sochu Krakonoše, kterou měl původně vytvořit vídeňský sochař Pöninger, nakonec navrhoval místní učitel kreslení z trutnovské reálky. A Krakonoš jako svalnatý kulturista stojí v kašně uprostřed náměstí na hromadě kamení s kusem větve v ruce a obklopen trpaslíky dodnes.

Smekám, “závidím” a gratuluji…

Martin Věchet, zakladatel TrutnOFF BrnoON Open Air Festivalu