Z nich pak v klidu domova tvoří originální figury. A právě ony jsou součástí jeho autorské výstavy Roboti ze sběráku, kterou mu v hospodě U Konvalinků k jeho životnímu jubileu uspořádal KKUV, tedy Klub Konvalinkových umělců a volnomyšlenkářů. Zhruba padesát rozmanitých a oku lahodících figurek je nyní umístěno ve vitrínách „fortny“.

Odpad je něco, o čem přemýšlíme neradi, co v nás obvykle vzbuzuje odpor. A proč právě odpad umělce tak neodolatelně přitahuje? Má to různé důvody. Jedním z nich je vzkříšení něčeho, co už člověk nepotřebuje, a využití nasbíraného materiálu k něčemu novému, co má úplně jiný smysl. To je Palečkův případ. Dalším důvodem je sběratelství a zaplňování domácnosti neodolatelnými nálezy. Tuto verzi zásadně odmítá.

Za půl roku, co žije v České Skalici, vytvořil z odpadu zhruba 100 figur ve velikosti od osmi do padesáti centimetrů. Této své umělecké vášni se věnuje necelé tři roky a už v předchozím působišti v Novém Bydžově jich měl na svědomí 160. U začátků tvorby stála náhoda, kdy při stěhování měl k dispozici, jak říká, spoustu „bordelu“, který byl použit k první figurce. „Všechno, co jsem udělal, jsem rozdal. Z původní tvorby nemám vůbec nic,“ prozradil umělec, který se kdysi dávno věnoval také kresbě, malbě či linorytům.

K tvorbě „odpadových“ figurek se nenechal ničím a nikým inspirovat, nelistoval uměleckým publikacemi a nevykrádal už dávno vytvořené věci. „Nic jsem v tom nehledal. Prostě jsem vytvořil figurku a myslel, že bude jediná. Pak mě to ale chytlo, pokračoval jsem a už jsem nepřestal,“ vzpomíná s tím, že tvoří téměř automaticky, nic si dopředu nepřipravuje, ani si nedělá žádné skici.

„Moc o tom nepřemýšlím a jedu poměrně rychle. Materiál jsem původně spojoval magnety, teď používám tavnou pistolí, někdy i pájku a hlavně lepidlo. Doba tvorby figurky záleží na její velikosti,“ přibližuje Paleček technologický proces výroby svých robotů, kteří jsou velmi křehcí. Do budoucna by měli držet pohromadě něčím trvanlivějším, nejlépe svařováním.

Svou další tvorbu dopředu neplánuje, ale v budoucnu by rád udělal figury větších rozměrů. „S tím zatím nemám zkušenosti, ale možná to přijde časem. Až se naučím svářet, budu na sběráku vybírat i větší kovové materiály. Byl by to posun a mohly by vznikat trochu jiní a mohutnější roboti,“ dodal autor výstavy.   (kr)