Získal solidní pedagogické vzdělání a všestrannou učitelskou praxi. Odmaturoval na nově založeném pedagogickém gymnáziu v Hradci Králově v roce 1952, aby hned vyučoval na národní škole a posléze vystudoval obor český jazyk a literatura na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Praze (1953-1957, zde dosáhl vysokoškolské kvalifikace promovaný pedagog pro 3. stupeň středních škol). Od 1. září 1959 nastoupil na jedenáctiletku, pozdější Jiráskovo gymnázium v Náchodě (1959-1970).

Aleš Fetters. Kresba akad. malíře Jiřího Škopka z r. 2003.Aleš Fetters. Kresba akad. malíře Jiřího Škopka z r. 2003.Zdroj: archiv J. UhlířePočátkem normalizace (1970) musel z politických důvodů odejít z gymnázia, v roce 1975 ze školství. Pak pracoval deset let (1975-1985) jako dělník v nepřetržitém provozu náchodské teplárny. Od 1. září 1985 mu bylo umožněno pracovat opět ve školství, ovšem jen na druhém stupni ZŠ mimo Náchod. Po Listopadu 1989 jako oběť normalizace se vrátil k 1. únoru 1990 na náchodské gymnázium jako ředitel. Po roce dostal infarkt. Od r. 1991 byl jmenován do odpovědné funkce inspektora České školní inspekce pro okresy Náchod a Trutnov, kde pracoval až do odchodu do penze v r. 1995. Jako češtinář učil na více jak deseti školách Trutnovska, Náchodska i Broumovska a prošel různými funkcemi od učitele národní školy, základních, učňovských, průmyslových škol i náchodského gymnázia až k funkci ředitele gymnázia a školního inspektora.

Po vysokoškolských studiích a kratším působení na Broumovsku zakotvil v r. 1959 v Náchodě, kde se oženil s učitelkou a společně vychovali své tři děti. Zde se okamžitě zapojil do veřejného života. Fettersova kulturní, osvětová a publicistická činnost na Náchodsku je vskutku pozoruhodná a mimořádná. Zpíval v náchodském pěveckém sboru Hron, vytvořil jeho kroniku, zpracoval jeho dějiny od r. 1861 v několika publikacích. Již od vysokoškolských studií přispíval do regionálního i celostátního tisku, sborníků, aktivně se zúčastňoval literárních konferencí.

Fettersovo rozsáhlé literární dílo nelze v krátkém článku celé postihnout a zhodnotit. Jubilant se zaměřil na spisovatele východních Čech, jako jsou B. Němcová, A. Jirásek, především Karel Čapek a Josef Čapek, Helena Čapková, Fráňa Šrámek, prof. Václav Černý, dramatik Václav Havel, s nímž si dopisoval a vytěžil knížku Epizoda z 60. let. Korespondence Václava Havla a Aleše Fetterse (2006), dále Náchoďané Josef Škvorecký a Vratislav Blažek; Karel Poláček, Josef Šír, S. Bouška ad. Pozoruhodný je jeho padesátistránkový Malý slovník regionálních autorů (prosinec 2012). Fettersova publikovaná výběrová bibliografie vykazuje 23 samostatných publikací (1981-2020) a 32 významnějších statí ve sbornících a stovky dalších článků, recenzí, medailonků.

Z jeho díla lze usoudit, že jde o kulturně založeného charakterního intelektuála s vysokým morálním kreditem, na něhož rádi a s úctou vzpomínají i jeho studenti a studentky. K nim patří i vysokoškolská profesorka doktorka Eva Koudelková z PedF TU Liberec, sama spisovatelka a majitelka Nakladatelství Bor Liberec. Připravila a vydala k jeho 80. narozeninám v dubnu 2013 hodnotný, zajímavý, podnětný i zdařilý sborník Panu profesorovi s úctou: pocta Aleši Fettersovi (Liberec, Bor duben 2013, 244 stran, 34 příspěvků 33 autorů, s bibliografií 187 záznamů. Jeho osobnost zmiňuji i prestižní biografické encyklopedie KDO JE KDO v ČR 1991, 1994, 2002). V literární historii vynikl jako uznávaný znalec díla náchodských rodáků spisovatelů J. Škvoreckého a Vr. Blažka,, dále Fr. Šrámka, a především života a díle Josefa a Karla Čapkových, ceněna je jeho průkopnická monografie o Heleně Čapkové. Od 11. 1. 1980 byl velmi činorodým a přínosným členem Společnosti bratří í Čapků (SBČ) v Praze. Za jeho hodnotné a přínosné literárně vědné práce o Čapkových mu udělil výbor SBČ v Praze pamětní medaili Karla Čapka v roce 1991, v Trenčianských Teplicích na Slovensku mu byla udělena Cena Karla Čapka za rok 2001, v roce 2017 byl za zásluhy o popularizaci života a díla bratří Čapků jmenován čestným členem Společnosti. V letech 2004-2010 psal kroniku města Náchoda. Námětem knihy Zanechali stopu… Osobnosti kultury v Náchodě je 258 medailonků osobností (2013, 272 stran).

Pro náchodskou kulturu vykonal mnoho, a proto byl oceněn Kulturní cenou města Náchoda za rok 1999, podobné ocenění obdržel i v rodné Úpici (2008) a v Sobotce (2013). V roce 2018 mu byla udělena Pamětní medaile hejtmana Královéhradeckého kraje za celoživotní pedagogickou, publicistickou a literární činnost.

Vedle toho se zabýval také onomastikou, zejména Hydronomií povodí řek Metuje (1989), Úpy (1989) a Stěnavy (1999). Dále zpracoval studii o jménech pěveckých sborů ve Východočeském kraji (1981, přetisk 1985-1986, 1988) a podnětnou studii Jména osob (antroponyma) ve Škvoreckého Zbabělcích (2005). Od konce 70. a 80 let A. Fetters tiskl zprávy ve Zpravodaji Místopisné komise ČSAV (dále ZMK ČSAV), dále v Onomastickém zpravodaji (OZ) a Acta onomastica (AO). Podle Fettersova sdělení otiskl v akademických onomastických publikacích - ZMK, OZ a AO cca čtyři statě a 30 drobnějších zpráv, které registrují onomastické bibliografie M. Novákové- Šlajsové. Další onomastické příspěvky publikoval ve sborníku Rodným krajem, sborníku Stopami dějin Náchodska. Onomastice se věnoval v řadě nejproduktivnějších let. Jeho onomastickou studii využila Eva Koudelková ve společné knize Metuje známá i neznámá. (2020, 296 s.).

Přispíval též do bohemistických periodik Český jazyk a literatura, Češtinář, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, Onomastický zpravodaj, Acta onomastica a řady další periodik i sborníků.

Výběrová bibliografie důležitých onomastických prací Aleše Fetterse

Studie

FETTERS, Aleš: Jména pěveckých sborů ve Východočeském kraji. In: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV (dále jen ZMK), ročník 22, 1981, č. 3, s. 312-321

Přetisk: FETTERS, Aleš: Jména pěveckých sborů ve Vč kraji. Přetisk ze ZMJ)´K ČSAV. In: Informátor Vč oblastního výboru Unie českých pěveckých sborů (dále jen UČPS), na pokračování č. 2, červen 1985, s. 3-5; č. 3, listopad 1985, s. 3-4; č. 4, duben 1986, s. 4.

FETTERS, Aleš: Jména pěveckých sborů ve Východočeském kraji /dodatek). In: Onomastický zpravodaj ČSAV (dále OZ), ročník, 29, 1988, s. 5-7. (přetisk: In: Informátor (UČPS, vč. oblast), prosinec 1988.

FETTERS, Aleš: Jména osob (antroponyma) ve Škvoreckého Zbabělcích. In: Acta onomastica, ročník 46, 2005, s. 43-50 . Přetištěno: In: Danny 2006, s. 68-76.

Hydronyma (studie)

FETTERS, Aleš: Metuje a její přítoky. Hydronymie povodí Metuje. In: Náchodsko od minulosti k dnešku, svazek 3, 1989. Vlastivědný sborník. Náchod, Okresní muzeum v Náchodě, vyšlo až v červenci 1990, s. 93-115.

FETTERS, Aleš: Hydronymie povodí Úpy. Úpa a její přítoky. In: Krkonoše-Podkrkonoší, svazek 8, 1989, Vlastivědný sborník. Trutnov, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, vyšlo v prosinci 1990, s. 241-268.

FETTERS, Aleš: Hydronymie povodí Stěnavy na území České republiky. In: Kladský sborník [svazek] 3, Hradec Králové, Vysoká škola pedagogická 1999, s. 405-417 (vyšel v září 2000).

Jiří Uhlíř, Jaroměř