V následujících řádcích si připomeneme i jeho návštěvy na Jaroměřsku od 90. let. Náš krajan, rodák z obce České Meziříčí na Opočensku, kde se 13. dubna 1920 narodil v rodině koláře. Vystudoval gymnázium a poté ve válečných letech 1939-1945 Lateránskou univerzitu v Římě, kde byl 17.3. 1945 vysvěcen na kněze, a dosáhl licenciátu teologie V neděli 30. dubna 1950 byl bez tehdy nutného státního souhlasu, ale se souhlasem papeže Pia XII. vysvěcen v kapli sv. Karla Boromejského na biskupství ThDr. Mořicem Píchou biskupem. V době svěcení ještě neměl ani dodnes běžně požadovaný věk 30 let, ani potřebných pět let pastorační praxe. Tehdy to byl jeden z vůbec nejmladších biskupů na světě. Státní aparát toto nepovolené svěcení později zhodnotil jako protistátní činnost a velezradu.

Od jara 1951 byl dva a půl roku násilně držen v internačním táboře pro kněze a řeholníky v Želivě. Takřka 12 let až do roku 1962 byl pak komunistickým režimem vězněn jako politický vězen svědomí. Po propuštění v letech 1962-1965 byl zaměstnán jako dělník v opočenské mlékárně a pod stálým dohledem StB, která jej několikráte vyslýchala. Lukrativní návrhy na spolupráci se StB rozhodně odmítl. V letech 1951-1962,byl takřka 12 let vězněn, stejně jako stovky katolických kněží - politických vězňů, vězňů svědomí.

V červenci 1968 byl soudně rehabilitován a rozsudek z padesátých let byl zrušen jako nezákonný. V letech 1965-1990 byl jednoduchým farářem v severočeských Trmicích, kam ho komunistický režim odsunul.

Teprve po roce 1989 se ujal biskupského úřadu, pro nějž byl svěcen o 40 let dříve jako 23. sídelní biskup královéhradecké diecéze. Dne 27. ledna 1990 byl potvrzen sídelním biskupem v Hradci Králové do r. 1998, kdy při jeho investituře jej přijel podpořit i prezident republiky V. Havel. Ihned za Otčenáškova působení se v letech 1990-1994 uskutečnila rekonstrukce biskupského paláce, v r. 1994 se na Zimním stadionu v Hradci Králové uskutečnila diecézní pouť za účasti 13 tisíc lidí. R. 1993 na žádost polského prezidenta Lecha Walesy sloužil pro něj pan biskup v katedrále Svatého Ducha mši sv. Papež Jan Pavel II, jehož byl osobním přítelem, rád vyhověl Otčenáškovi, aby v dubnu 1997 se Hradec Králové dočkal veliké pocty. Poprvé v historii města sloužil papež Jan Pavel II. zde mši sv. na Velkém náměstí, které se zúčastnilo 50 tisíc lidí, mezi nimiž jsme byli i my s mou paní.. Současně v r. 1997 byla otevřena rekonstruovaná budova jezuitské koleje, v níž začalo působit pastorační středisko a vzdělávací centrum Nové Adalbertinum. V roce 1998 se k Roku Ducha Svatého uskutečnilo devět poutí věřících do královéhradecké katedrály. V listopadu 1998 se zrealizovala průkopnická první diecézní pouť královéhradecké diecéze k velkému jubileu 2000 do Jeruzaléma, do Svaté země, do Izraele a Palestiny, které se zúčastnilo 90 poutníků z celé republiky a 12 kněží. Pouť vedl arcibiskup K. Otčenášek, které jsem se také se svou manželkou zúčastnil.

V 90. letech biskup Otčenášek, jehož životní filozofií i praktikou bylo tzv. spřátelování, je pět základních kamenů, a to: přátelství, vzájemnost, soucit, nezištnost a naděje, obdržel za svou celoživotní aktivitu řadu poct, medailí i vyznamenání. Byl například čestným občanem čtyř měst a obcí. Papež Jan Pavel II. udělil Otčenáškovi v roce 1998 osobní titul arcibiskupa, ačkoli v Hradci Králové je jen biskupství. V listopadu 1994 bylo biskupovi K. Otčenáškovi uděleno i nejvyšší národní skautské vyznamenání „Zlatá lilie v trojlístku“. V roce 1995 obdržel od prezidenta ČR V. Havla Ŕád TGM I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, v dubnu 1998 se stal laureátem Ceny dr. Františka Ulrycha, kterou mu udělilo zastupitelstvo města Hradec Králové, a Univerzita Hradec Králové jej poctila čestným titulem „Doktor honoris causa pedagogických věd“ (28.9. 1995).

Arcibiskup Karel Otčenášek zemřel 23. května 2011 v biskupské rezidenci v Hradci Králové ve věku 91 let. Pohřben je v kryptě katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové. Je to kněz a biskup svatého života.

Připomeňme si Otčenáškovy stopy na Jaroměřsku od počátku 90. let 20. století, jichž jsem byl přímým účastníkem, svědkem a pamětníkem. Po Listopadu 1989 jej pozval josefovský a jasenský pan farář P. Antonín Sýkora (1912-1993), oddaný přítel pana biskupa, na slavnost 300 let od založení barokní kaple sv. Huberta (z r. 1690), patrona myslivců, na Starém Plese a na její renovaci konanou v roce 1990. Biskup Otčenášek dal podnět papeži, aby Jan Pavel II. udělil čestný titul monsignore, papežský kaplan, p. faráři Antonínu Sýkorovi (1912-1993) v Josefově. K této poctě se konala slavnost za účasti biskupa Otčenáška k Sýkorovým 80. narozeninám v pondělí 20.7. 1992 v josefovském kostele za účasti biskupa Otčenáška.

Z iniciativy Mons. A. Sýkory také biskup Otčenášek v neděli 25. července 1993 posvětil nový zvon sv. Jakuba do kostela sv. Jakuba v Jaroměři. O přátelském vztahu ke statečnému katolickému knězi a k úspěšném renovátorovi sakrálních památek v širokém regionu P. A. Sýkorovi svědčí, že biskup Otčenášek sloužil zádušní mši sv. v josefovském kostele za zesnulého Mons. A. Sýkory v pátek 19. listopadu 1993 v den jeho pohřbu.

Také později pan biskup Otčenášek zavítal do Jaroměře, kdy v sobotu 13. září 1997 posvětil zrenovovaný Mariánský sloup v Jaroměři, prvořadé památky českého baroka z doby prvořadého sochaře M.B. Brauna, za účasti starosty města dr. P. Mertlíka a místostarostky ing. J. Jelínkové, vedoucí odboru školství a kultury mgr. V. Chlumské a jaroměřského faráře P. PaedDr. Jiřího Černého a dalších oficiálních hostů. Oprava sloupu trvala takřka osm let a investorem byl Městský úřad Jaroměř. Také Josefov biskup Otčenášek navštívil v pátek 5. prosince 1997, kdy vysvětil nově zbudovanou kapli na faře v Josefově. Kapli vybudovali farníci svépomocí z iniciativy bývalého faráře P. Mgr. Josefa Hubálka. V neděli 21. července 2002 požehnal biskup Otčenášek osobně pamětní desku josefovskému panu faráři v kostele v 10.00 hodin. Desku zřídil Klub přátel Josefova.

Pan Biskup Otčenášek byl velmi dobrý, činorodý, laskavý člověk, který si získal uznání duchovních, věřících i nevěřících pro svou neohroženou věrnost víře i papeži, pro své příkladné lidské a morální vlastnosti, jako jsou statečnost, poctivost, lidskost, obětavost, skromnost, pokora a velká láska k Bohu i lidem. Byl iniciátorem a editorem pětidílné memoárové knihy KAMÍNKY o 1080 stranách A5 vydané Biskupstvím v Hradci Králové v letech 2000-2005 V ní pamětníci z celé naší vlasti přinášejí svědectví a zamyšlení nad pronásledováním křesťanů v době komunistické totality v naší zemi (1948-1989).

Arcibiskup Karel Otčenášek je významná osobnost českých dějin i katolické církve. Vděčně na něho vzpomínáme a vážíme si jeho odkazu, zejména svatodušního spřátelování, na něž navazuje i kardinál Dominik Duka, pokračovatel v Otčenáškových intencích..

(Soupis použité literatury je k dispozici u autora, cizí i vlastní články z let 1993-2020.)

Jiří Uhlíř