Setkávání s Olgou

Olga Tokarczuková jim k tomu poskytla řadu příležitostí. Ze svých knih četla během jednoho z Týdnů pro broumovské kostely, v broumovské knihovně představila knihu Denní dům, noční dům, při dalším setkání v zaplněné kavárně Hotelu Veba byli početně stejně zastoupeni čtenáři z obou stran hranice. O místních motivech své tvorby referovala na konferenci o regionální literatuře česko-kladského pomezí v Broumově v roce 2009. V Kreslírně v broumovském klášteře se s ní  v roce 2017 setkali účastníci literárního festivalu Hory literatury. Tvůrci televizní literární revue 333 do pořadu věnovaného literatuře Broumovska samozřejmě přizvali i ji. Ty, kdo se s ní, už coby hvězdou evropského literárního nebe, mohli při besedách setkat, zaujala svou bezprostředností a vstřícností.

Zobrazuje obě strany kladské hranice

Krajinu česko-kladského příhraničí objevíme zejména v jejích knihách Denní dům noční dům a Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. V první z nich čtenáři nacházejí obraz okolí polské Nové Rudy, zejména pohraniční vsi Krajanov, kde spisovatelka zrestaurovala starý dům. V příbězích knihy programově překračuje hranice a zobrazuje i Broumovsko. Popis míst pro ni znamená i popis jejich času, zachycení kontinuity.

Druhá zmíněná kniha je umístěná do jižního podhůří Stolových hor v sousedství Náchoda, kam také hrdinové „morálního thrilleru“ či „ekologické detektivky“, jak autorka příběh sama nazývá, zajíždějí. Českou a polskou krajinu i společnost v knize zobrazuje v přímém protikladu. V roce 2014 spisovatelka překvapila návštěvníky setkání v broumovské klášterní kreslírně sdělením, že při psaní umístila děj mezi Novou Rudu a Broumov. Některé záporné postavy s reálnou předlohou jsou však v knize vylíčeny tak věrně, že autorka příběh raději přenesla na druhou stranu Stolových hor. V Broumově také vznikly některé scény filmu Přes kosti mrtvých, který podle knihy natočila režisérka Agnieszka Hollandová. Kladské příhraničí najdeme v tvorbě čerstvé nobelistky i v řadě dalších děl. Svou zimní ponurostí ji krajina mimo jiné přivedla ke knize Poslední příběhy, věnované smrti a umírání, jejíž povídky se odehrávají ve zdejším okolí. „Zkuste prožít dvě zimy v Krajanově a pochopíte, proč jsem ji napsala,“uvedla autorka při jednom ze setkání. V českém překladu se žel dosud neobjevila novela Szafa (Skříň), k níž autorku inspiroval nábytek z jejího domu nedaleko hranice, který zde zůstal po původních obyvatelích.

Při jednom ze setkání se čtenáři spisovatelka prohlásila, že krajina v okolí našich hranic má zvláštní kouzlo a obsahuje silný tvůrčí potenciál. Její knihy tomu dávají za pravdu. Odlesk jejího ocenění tak částečně dopadá i k nám.

Jan Meier, Broumov