Hodnotné a nadčasové dílo zpracoval kolektiv špičkových historiků a kartografů, především vysokoškolských profesorů a docentů českých univerzit a vědců Historického ústavu AV v Praze. Na vydání se podílelo i Městské muzeum v Jaroměři poskytnutím bohatého fotoarchivu a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově. Na díle spolupracovali též jaroměřští muzejníci, památkář a fotografové. Konečnou podobu tomuto skutečně jedinečnému dílu vtiskl vědecký redaktor recenzovaného svazku č. 31 – Jaroměř PhDr. Robert Šimůnek, Ph.D.,DSc., z HÚ AV ČR Praha. Toto dílo znamená velký přínos pro městskou kartografii, ikonografii a samozřejmě pro historiografii Jaroměře a Jaroměřska vůbec.

Edice, vydané dílo mapující město Jaroměř od r. 1536/1537, respektive od r. 1720 obsahuje v obalu velkého formátu A3 (42x30 cm) celkem 60 listů textů, 45 map a plánů města Jaroměř a Josefov, 124 vyobrazení, dále cenný poznámkový aparát, přehledný seznam map, plánů a ilustrací, výběrovou bibliografii i překlady z češtiny do němčiny a angličtiny, čímž se otevírá cesta oslovit badatele, historiky a uživatele v zahraničí a tak úspěšně propagovat historii, kartografii a ikonografii města Jaroměř-Josefov v cizině.

Zdejší studie Historický vývoj města Jaroměře pětice, zpracovaná českými špičkovými historiky, přináší nejnovější výklad a interpretaci historie našeho dvojměstí s okolím na Jaroměřsku.

Odpovědný redaktor R. Šimůnek s autorským kolektivem zde otiskuje cennou výběrovou bibliografii více jak 220 prací cca 125 autorů. Postrádám v ní citaci důležitého vydaného soupisu „Prameny a bibliografie bibliografií Jaroměře a Jaroměřska. Výběrová bibliografie bibliografií. Jaroměř duben 1978.A4. 27 stránek formátu A4. 121 záznam. Soupis archivních pramenů, kronik, regionálních bibliografií, ikonografií, filmografií a výběr základní literatury o Jaroměři a Josefovu. Doplnit lze ještě o titul Pácalt Václav, Poválečná Jaroměř (1919-1921, Jaroměř-Josefov separát z r. 1937, 146 stránek. Toto pozoruhodné a objevné dílo splňuje přísná vědecká měřítka. Autorům tohoto skutečně kulturního počinu můžeme jedině gratulovat.

Jiří Uhlíř