Představení této expozice se však nakonec přece jenom uskutečnilo, i když formou online přenosu a videohovoru s autorem.

Jeho výstava je složená ze dvou videí nazvaných Kinetický vodopád (2016) a Nekonečná sjezdovka (2020). První dílo představené na dosud největší Černického retrospektivě s názvem Divoké sny v pražské Galerii Rudolfinum, je moderní, post-industriální fontánou, jež by mohla sloužit jako přírodní a zavlažovací prvek na vyprahlých sídlištích moderních urbanistických celků.

Druhé je pro změnu technickou hříčkou, navrženou pro zábavu lyžařů v horkém podnebí. Kulovitá, neustále se otáčející plocha chlazená spodním mechanismem, umožňuje nekonečný sjezd i možnost, jak se bez námahy dostat zpět na vrchol „kopce“. „Celý život jsem žil v paneláku na velikém sídlišti, které je při velkém vyprahlé. Tato věc byla vymyšlená jako klimatizace právě na sídliště, aby se tam dalo lépe dýchat,“ prozradil autor díla ke Kinetickému vodopádu, což je vlastně zelení obrostlý otáčející se jeřáb, který ze svého ramene rozprašuje vodu.

Stejně jako dílo Kinetický vodopád, tak i Nekonečná sjezdovka jsou futuristickým projektem, který není podle umělce určen pro nás, ale spíše pro lokality jako Bahrajn nebo Dubaj, kde je hodně světla a nemusí být uzavřeno uvnitř nějaké architektury. „Všechno jsou to věci vycházející z myšlení Julese Verna. Vracím se tím zpět do 19. století, kdy všechny vědní obory byly v plenkách a lidé mohli použít víc fantazii, a to je v tomto ohledu i můj případ,“ vysvětluje Černický.

V této souvislosti připomenul, že kresbami vytvořil několik vynálezů. Jeden z nich například odvádí teplo ze Sahary. „Když je v tom určitá naděje, že by šlo něco udělat, převedu to do 3D modelu a video pak vytvořím s architekty,“ naznačil své aktivity Černický, který nyní vypracovává pro nové video model přístavby Bílého domu ve Washingtonu s gotickou hororovou věží, kde se může uchýlit americký prezident, pokud by byl v ohrožení.

Pro Černického utopičnost jeho děl neznamená, že by byly nefunkční či pouze imaginární. Naopak, tato díla jsou autorem promyšlena do detailu a ve skutečnosti by mohla reálně fungovat. Jejich utopičnost, jak prozradil, spočívá zejména v důvodech, proč nebyla či nemohla být realizována. Může to být tím, že jsou příliš odvážná, provokativní, finančně náročná, marketingově komplikovaná či nesrozumitelná vlivným lidem. Jeho video výstava Mobilní architektura potrvá v Galerii Luxfer do 14. března. (kr)