Letos prožíváme těžké období koronaviru, ale život v 17. století byl ještě složitější. Komenský se narodil r. 1592, tedy 100 let po objevení Ameriky, na jižní Moravě. Po smrti rodičů a dvou sourozenců se o něj starali velmi dobře příbuzní, umožnili mu i studia bratrského bohosloví. Tak jako nás i jeho utvářelo prostředí a doba. V Německu i u nás vládli Habsburkové, kteří v Německu dle Augšpurského smíru respektovali i další církve, ale u nás v druhém desetiletí 17. století prosazovali stále tvrději katolicismus.

Komenský byl kazatelem, učitelem a ředitelem bratrské školy v Přerově a ve Fulneku. Nekatolíci u nás byli z časů husitské revoluce zvyklí na náboženskou svobodu a nemohli se smířit s tlakem na jednověří. Nekatolická šlechta podnítila r. 1618 povstání proti Habsburkům, které přerostlo ve dvouletou válku. Problémy v Evropě však byly podstatně hlubší, dvouletá česká válka se rozrostla v třicetiletou válku (s přestávkami v l. 1618 – 1648), do které se zapojily Francie, Švédsko, Dánsko a další státy. Jen zdánlivě šlo o válku náboženskou, ve skutečnosti šlo o válku mocenskou, kdy i katolická Francie bojovala proti katolickým Habsburkům, i Německo bylo vlastně nábožensky a mocensky rozdělené.

Od r. 1618 se pro Komenského a nekatolíky situace dramaticky měnila. V červnu se Komenský oženil s Magdalenou Vizovskou, prožili spolu 4 roky. Ta mu dala 2 děti, ale manželka i obě děti r. 1622 zemřely na mor. Po tragické bitvě na Bílé hoře Komenský pobýval pod ochranou Žerotínů v Brandýse nad Orlicí. Zde se podruhé oženil s M. D. Cyrillovou, ta mu dala 4 dcery a syna Daniela (rod Komenského žije v USA). To již Komenský publikoval a stával se známým. Výrazně se pro jinověrce zhoršila situace po r. 1624 a 1627, kdy nekatolická šlechta dostala lhůtu k přestupu na katolickou víru či k vystěhování. Komenský odešel do Lešna a pak se rozptýlili po dalších státech Evropy. Komenský žil např. r. 1641 v Anglii, v l. 1642 – 1648 v pruském Elblagu obsazeném Švédy, odkud vyjížděl do dalších států.

R. 1648 byl v Münsteru a Osnabrücku uzavřen kompromisní mír, byla uznána suverenita Nizozemí, upevnila se moc katolické Francie a Švédska, ale pro střední Evropu byl uznán stav z r. 1624, čímž padly naděje českých nekatolíků. R. 1648 se Komenského rodina krátce vrátila do Lešna, ale tam mu vyčerpaná manželka za 2 dny zemřela, vdovci zůstaly 4 děti. R. 1649 se potřetí oženil s Janou Gajusovou, ta Komenského přežila. Pak do r. 1656 žil mezi Polskem a Uhrami, v Uhrách napomáhal reformě školství. R. 1656 přijal pozvání Vavřince de Geera do Nizozemí a v Amsterdamu prožil Komenský jako uznávaný pedagog zbývajících 14 let života. Zemřel 15. listopadu 1670, tedy před 350 lety, a pochován byl v Naardenu. Kostelík se stal místem častých návštěv českých turistů, podobně i tamější muzeum.

Komenský napsal mnoho nadčasových spisů, jsou to např. Labyrint světa a ráj srdce, Obecná porada o nápravě věcí lidských, Svět v obrazech, Dveře jazyků otevřené, Velká didaktika, Informatorium školy mateřské. Smutné je loučení v Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské. Jeho památku a odkaz dnešku se snaží rozvíjet Národní pedagogické muzeum a Knihovna J. A. Komenského v Praze. Za hlavní zásady vzdělání a výchovy považoval poznat sebe a svět, naučit se ovládat především sebe. Po ukončení hlavního vzdělávání by měl mladý člověk cestovat, aby poznával přednosti v dalších státech. Uvědomoval si, že vzdělávání nikdy nekončí, mělo by být celoživotním procesem. Zdůrazňoval zásady názornosti, systematičnosti a soustavnosti, zásadu aktivního přístupu nejen učitelů, ale i žáků atd.

Komenský by se v dnešní době přes propast 4 století podivoval téměř nad vším, nad technikou kolem nás, nad sociálním systémem apod. Obávám se však, že ze stavu dnešního nejen našeho školství by byl Komenský zklamaný. Stát dopustil v podstatě neřízený rozvoj středních a vysokých škol, kdy se mládež bez zvýšeného úsilí dostává na většinu z nich. Patřičnou úroveň si udržely snad jen lékařské a matematicko-fyzikální fakulty, umělecké obory a několik dalších. Stát dopustil znevážení učňovských škol, zemědělství apod. Chybí nám i dostatek kvalitních řemeslníků a technicky vzdělaných odborníků. Podobně by byl zklamaný nad morální úrovní nemalého procenta občanů, rychleji se šíří dezinformace, sociální disproporce, roste nervozita společnosti. Většina lidí je stále slušná, ale je to mlčenlivá většina a méně kvalitní lidé jsou stále hlasitější. Mluví se o právech, nikoliv o povinnostech lidí. Divil by se nad výchovou dětí v mnoha rodinách.

Za necelé dva roky si budeme připomínat již 430. výročí Komenského narození. Bude svět a naše společnost v lepším stavu?

Čestmír Brandejs