Narodila se dne 16. května 1927 ve Dvoře Králové nad Labem v kulturně založené rodině učitele, který byl obávaným divadelním kritikem. Středoškolské vzdělání nabyla v rodném městě na gymnáziu a v r. 1946 maturovala na Vyšší průmyslové škole chemické v Brně. V roce 1950 se přestěhovala z Prahy do Jaroměře, kde pak režírovala divadelní hry a hrála amatérské divadlo (1963-1997). Zde se jí v roce 1954 narodil syn Pavel, v současnosti údajně podnikatel-manažer v Brně, jehož koníčkem bylo natáčení filmovou kamerou.

Jako jediná členka DS Vrchlický tehdy získala odpovídající vzdělání pro výkon divadelní režie. V letech 1962 - 1964 s výborným prospěchem absolvovala při Krajském osvětovém středisku v Hradci Králové dvouleté studium divadelní režie. Vedle teorie měla možnost seznámit se a spolupracovat s renomovanými divadelními režiséry P. Nebeským a Milanem Páskem, herci St. Zindulkou, Ant. Brtounem a paní Janovskou. Za svého působení v Olomouci se seznámila s profesionálními herci Josefem Bekem, Zdeňkem Dřevojánkem a Slávkou Budínovou.

Od roku 1963 do dubna 1997 jako režisérka nastudovala 26 inscenací. K hostování ve svých režijně vedených hrách často zvala profesionální herce.

Doležalová nastudovala inscenace, např. Charleyova teta (1965), Šrámkovo Léto (1966), Tylova Strakonického dudáka (1978), Vančurovu Josefinu (1982), Hubačovu Generálku Jeho Veličenstva (1991), Shawova Pygmalion (1991), Vrchlického Noc na Karlštejně (1994), Shakespearova Zkrocení Zlé ženy (1994), a 12. a 13. dubna 1997 při poslední inscenaci Simonovy Dámské jízdy N. Doležalová uzavřela svou režisérskou aktivitu. Za zásluhy o rozvoj amatérského divadla obdržela paní Doležalová čestné uznání, diplom a pamětní medaili města Jaroměře (1997). Dne 18. listopadu 2006 jí bylo za výchovu generací amatérských divadelníků a záslužnou práci v Divadelním souboru Vrchlický uděleno nejvyšší vyznamenání pro zasloužilé amatérské divadelníky Zlatý odznak J. K. Tyla.

Jako důchodkyně ke spokojenosti ředitelky knihovny Věrky Sílové pracovala paní Naďa Doležalová v pobočce Městské knihovny Na Zavadilce jako ochotná knihovnice v letech 1987-2001. I jako penzistka chtěla být nadále aktivní v jaroměřské kultuře, kde zanechala skvělou stopu. Zaslouží si náš dík a vděčnou vzpomínku. Čest její památce!

Jiří Uhlíř