Útroby galerie jsou totiž s jistou perfekcionistickou logikou zaplněny artefakty reprezentující nejstarší období lidstva, jako jsou například pěstní klíny, soška Venuše či pazourkové odštěpky. Toto „panoptikum“ Mikuláštík rozšířil o další historické relikty z rozličných epoch v podobě hrotů vikingských šípů, středověkých čepelí, přes soudobější odznáčky adorující sovětské kosmonauty nebo odlitek náboje do revolveru.

Tuto pradávnost a civilizační kontrastnost autor umocňuje relikty současné doby, v nichž nechybí diskety, chytré telefony a další současné civilizační výdobytky, které viditelnou nití velmi účinným způsobem spojuje s počátky lidské civilizace. Podle historičky umění Kateřiny Rathouské Štroblové jsou umělcovým zájmem počátky lidské civilizace v podobě kamenných industrií, které organicky propojuje s naší současností a jejím technologickým rozvojem.

Fenomén Dakar – tak se jmenuje další krátkodobá výstava, která začne první listopadovou sobotu v Muzeu papírových modelů. Potěší hlavně milovníky těžkých rallyových strojů, neboť představí modely kamionů, které absolvovaly legendární Rallye Paříž-Dakar.
FOTO: Fenomén Dakar. Výstava potěší milovníky těžkých rallyových strojů

„Mikuláštíkova instalace připomíná jakousi hybridní vědeckou platformu kombinující archiv, muzeální expozici a výzkumnou laboratoř,“ potvrdila kunsthistorička s tím, že umělcova expozice jakoby přemosťovala veškerý materiální vývoj civilizace, avšak ve svérázném kurátorském výběru. „Mikuláštík artikuluje nejen technologický a informační přenos od úsvitu civilizace až po post-digitální věk, ale také moc imaginace a inteligence, jež může být jak hybnou silou pokroku, tak akcelerujícím faktorem zániku,“ dodala Rathouská Štroblová.

Sám autor, náruživý sběratel kamenných industrií, návštěvníkům vernisáže představil pradávné nálezy, které lze najít už jen v jistých muzejních institucích. „Toto je například neolitický křišťálový hrot z Afriky, který je zakomponovaný s víčkem arabského parfému. Dále tu je vikingský hrot oštěpu z osmého a devátého století spojený s dřevěným detailem nábytku z 19. století pocházejícím z kyjevské Rusi, neolitické industrie staré dvanáct tisíc let z Maroka ve sjednocení s pozlacenou kulkou,“ provázel postupně diváky svou výstavou Mikuláštík.

V expozici lze rovněž najít pět tisíc let starý sekeromlat, mamutí stehenní kost z Ruska, nástroje, které se používaly v Kutné Hoře ve středověku k dobývání stříbra, čelist tura stará zhruba dvacet tisíc let, prastaré ašelenské pěstí klíny, z nichž jeden je pozlacen čtrnáctikarátovým zlatem v galvanické lázni spojený s běžně dostupným parfémem, obratel mamuta srstnatého a další artefakty paralelně se prolínající se současnými „industriemi“. Zkrátka řečeno: Na začátku kámen, stojící za úspěchy rodu homo, na konci nerost, umožňující globální propojení světa pomocí informatiky. Pozoruhodnou výstavu Milana Mikuláštíka lze v Galerii Luxfer vidět do 9. ledna.

Hynek Šnajdar