Podzim jak na houpačce má za sebou divizní nováček z Náchoda, který všechny své získané body uhrál na domácím pažitu. Bilance z hřišť soupeřů je totiž přímo tragická - ze sedmi utkání sedm porážek a skóre 1:28. „Mně připadalo, že po vítězství doma se hráči uspokojili a ven jeli s tím, že se nemůže nic stát,“ říká Jaroslav Panenka, trenér Náchoda.
Jak hodně ovlivňuje vaše pocity z podzimní části nepovedený závěr? V předposledním kole domácí porážka s poslední Olympií a na závěr debakl ve Mšeně.
Porážka doma s Olympií hodně mrzí. Po vstřelené brance jsme se zbytečně zatáhli a hrát začali až ve druhé půli. Na zápas do Mšena jsme jeli s cílem hodně kombinovat i za cenu chyb. Ukázalo nás to v plné nahotě, takže máme na čem pracovat.
Pohledem čistě výsledkovým se domácí a venkovní zápasy Náchoda lišily jako den a noc. Jak moc se ale lišily pohledem herním?
To bylo také jako den a noc. Mně připadalo, že po vítězství doma se hráči uspokojili a ven jeli s tím, že se nemůže nic stát. Soupeři jsou kvalitní, a tak nás trestali. Z mého pohledu je to o hlavách.
Je patnáct bodů po polovině soutěže cifrou, se kterou byste byl před sezonou spokojený?
Rozhodně ne! Před sezonou jsem mluvil o 22 bodech. To v silách tohoto týmu bylo.
Když si vybavíte všechny odehrané podzimní zápasy, byl tam nějaký, který vás zpětně hodně mrzí?
Doma se Dvorem Králové, venku s Turnovem a doma s Velkými Hamry.
Má podle vás současný kádr na to, zachránit divizi, nebo bude třeba jej doplnit?
Snaha bude ho doplnit, proto jsou jednání v plném proudu.
Poslední zápas ve Mšeně už byl pod trenérskou taktovkou Tomáše Strnada. Znamená to, že u A týmu končíte, nebo se jen posunete do jiné role?
Už poslední tři zápasy měl vůdčí úlohu Tomáš a co bude dál, to je na pořadu jednánív následujících dnech.
Michal Rojšl