Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Východočeši vyhráli druhou ligu. Šestadvacetiletý šikula vyspěl, stal se kapitánem Votroků a jedním z lídrů týmu. Během čtyř druholigových let se o něj zajímala řada klubů z nejvyšší soutěže. Naposledy loni v září mu lákavou nabídku předložil Baník Ostrava, jenže hradecký klub ho nepustil. Odstupné v podobě 3 milionů korun se vedení zdálo málo. Vlkanovu to dost vzalo. Po devíti měsících má zase úsměv na tváři. Ligu si zahraje. „Je to nádherný pocit,“ zářil po rozhodujícím utkání s Duklou Praha (2:1).

Zvládli jste to. Hradec je zase prvoligový. Jaké máte pocity?
Pocity jsou nádherné. Druhá polovina sezony nám vyšla parádně. Deset výher v řadě, to v novodobé historii tady asi nikdy nebylo. Je to fakt nádherné. Pro mě to je něco jiného než předtím, co jsem zažil. Jsem rád, že u toho můžu být. Jsem hrdý na to, jak jsme to zvládli.

Tehdy při postupu v roce 2016 jste patřil k mladším hráčům, zatímco letos jste kapitán a jeden z tahounů. Je to pro vás jiné?
Přesně tak. Tehdy jsem sice také odehrál všechno, ale neměl jsem hlavní roli jako teď. Prožíval jsem to úplně jinak. Člověk chce ten tým do ligy dotáhnout. Jsem strašně šťastný, že jsme to dokázali.

Cítil jste velkou odpovědnost za celé mužstvo?
Byla to velká odpovědnost. Myslím si, že nám hodně pomohly příchody některých hráčů. V první řadě bych zmínil Dvořku (Dvořák), ohromně nám pomohl i Kody (Kodeš), cítit byla jeho tvrdá hra a zároveň se nebál hrát. Za mě to byly výborné posily a hrály velkou roli v tom, co jsme dokázali.

Vyhráli jste deset zápasů v řadě. Byla to zásluha pouze nových hráčů, jak jste zmínil, nebo je za tím ještě něco jiného?
Za mě to bylo díky tomu, že jsme dokázali proměňovat šance. V první půlce sezony se nám tohle nedařilo. Teď tady máme čtyř pět hráčů, kteří dali pět a víc gólů. To bylo podle mě to hlavní. Dříve jsme zahodili spoustu šancí, zazdili i tutovky. Celkově se všechno sešlo, držela i obrana. Klobouk dolů před ní.

Postupové oslavy hradeckých fotbalistů
Votroci slaví. „Síla tady byla pořád. Jen jsme ji teď probudili,“ říká Dvořák

V předchozích letech jste měl řadu nabídek z první ligy. Nejzajímavější byla loni v září od Baníku Ostrava. Byl jste zklamaný, že to nevyšlo. Je postup náplastí?
Určitě. Tady byla vidina toho, že to můžeme dokázat, ale po prvním půlroce to vůbec nevypadalo, že postoupíme, navíc takhle jasně. Byly tam zápasy, kdy jsme nehráli dobře, nedařilo se nám, ale zvládli jsme je, což svědčí o tom, že máme větší kvalitu než další týmy ve druhé lize. Úžasná série, za mě je postup naprosto zasloužený.

Jaké budou oslavy. Máte už něco naplánovaného?
My jsme nic neplánovali. Víza (brankář Vízek), který teď sice moc nenastupoval, ani nechodil na lavičku, všechno kolem řešil. My o ničem nevíme, tak jsem zvědav, co nám připraví. On je lídr a i když byl na tribuně, tak kabině hodně dával. Myslím si, že určitě připravil něco zajímavého (úsměv) a všichni si oslavy užijeme.

Jedničkou v brance byl Michal Reichl. I on vám pomohl. Souhlasíte?
Ano. Je to jiný typ gólmana. Hodně nám pomohl hlavně v situacích, kdy většina týmů nakopávala dlouhé míče za naši obranu. Ve spoustě zápasů dokázal vybíhat a hasil to. I on má velkou zásluhu na tom, že jsme to zvládli.

Jak si podle vás povedete v lize. Může Hradec napodobit sousední Pardubice a hrát v horních patrech tabulky?
Myslím si, že tým na to máme. Když mužstvo zůstane pohromadě, tak to půjde. Všichni už víme, co od sebe můžeme čekat. A jestli budeme jako Pardubice? To nevím. Těm to vyšlo neskutečně, nikdy bych tomu nevěřil. A je to nádherné. Uvidíme, jestli to takhle potáhnou i v další sezoně. Někdo jim může odejít. Ale bylo by krásný, kdybychom to i my měli jako Pardubice. Dlouho před koncem soutěže byli zachráněni a skoro ještě koukali na poháry.

Povedete tým jako kapitán i v první lize?
Rád bych. Věřím tomu, že povedu. (úsměv)

V čem spatřujete největší podíl trenéra Zdenko Frťaly na postupu? A věděli jste, že končí?
Myslím si, že nás držel hlavně mentálně. Věřil týmu, dodal nám důvěru, neměnil sestavu. On věřil nám, my věřili jemu a všichni jsme šli za jediným cílem. A povedlo se to. Je to fakt krásný, deset výher v řadě a postup. To, že končí, jsme věděli z médií. Trenér si potom nás starší hráče zavolal, řekl nám, jak se věci mají, vysvětlil nám své důvody. Chápeme, že rodina je na prvním místě. Pořád je to jenom fotbal a práce. Rodina je pro něho to hlavní. Společně jsme to zvládli a uvidíme, kdo přijde nový. A věřím, že budeme pokračovat v tom, čeho jsme tady dosáhli.