Čtyřgólový Kejzlar po šlágru kola. Chtěli jsme jim ukázat, že jsme jasně lepší

Martin Kejzlar potvrzuje, jak důležitou posilou se pro malý oddíl na Úpicku loni v zimě stal. A to přesto, že jaro z větší části promarodil a pravou sílu ukazuje až od letošního podzimu.

Z přímé bitvy o první příčku Kejzlarova one man show. Pilníkov čepoval desítku

Okresy

Martine, v neděli jste odehráli šlágr podzimu a v něm porazili druhý žacléřský Baník 8:0. Hádám, že podobný výsledek jste nečekali. Čím si vysvětlujete takovou kanonádu?

Před začátkem zápasu jsme si říkali, že musíme navázat na utkání v Poříčí, kde jsme utkání zlomili hned v úvodních dvaceti minutách. Věděli jsme, že to určitě bude těžší, když je Žacléř v tabulce na druhém místě. Víme ale, jak kvalitní mužstvo máme a je jen na nás, jak s tím naložíme. Chtěli jsme na Žacléř vlétnout a být důrazní v osobních soubojích, což se povedlo hned asi ve čtvrté minutě, kdy jsme šli do vedení. Takový debakl jsme jistě nečekali, věřili jsme však ve vítězství.

close info Zdroj: Jiří Petr zoom_in Martin Kejzlar při střeleZa průběh zápasu tak trochu můžete vy, v průběhu prvního poločasu jste nastřílel čtyři branky. Už se vám někdy něco podobného povedlo? Vzpomenete si, kdy naposledy?

Je jednoduché říct, že za to můžu já. Myslím, že jsem byl vždy na správném místě a dokázal s klidem zakončovat. Ale určitě se ale na gólech podílel celý mančaft, který pro mě šance vytvořil. Dva góly jsem dal jen proto, že byl na jejich obranu vytvořen tlak a mně se naskytla příležitost zakončit. A čtyři trefy za jeden zápas? V minulosti se mi to už párkrát povedlo, většinou to však bylo při malé kopané. Naposledy jsem čtyři góly vstřelil asi za úpické B mužstvo, když jsem se vrátil z Trutnova. Ale už je to nějaký pátek.

V loňské sezoně jste bojoval se zraněním, teď se ale zdá, že jste ve skvělé formě. Jsou tedy problémy definitivně pryč?

Na jaře jsem si poranil tříslo. Jenže moje léčba byla vždy krátká. Nastupoval jsem i s bolestí, nakonec se to přeneslo až na břišní svalstvo. Při utkání v Bílé Třemešné mi tam dvakrát škublo a bylo po sezoně. Tedy až na třicet minut v závěrečném kole proti Kocbeřím. Teď už je to lepší, ale stále to cítím, hlavně druhý den po zápase.

Těžší bylo vyhrát přebor, vrací se k zisku podkrkonošského doublu Sobanski

Okresy

Vzpomenete si, který gól byl v neděli nejhezčí a jak vlastně všechny čtyři padly?

Vzpomenu si určitě na všechny, jen budu mít problém s pořadím (usmívá se). První byl určitě po závaru v malém vápně, kde byl v šanci Škoďák (Martin Škoda – pozn. aut.). Po jeho dorážce se odrazil míč k Šímoj (hostující Lukáš Šimočko), který jej chtěl odkopnout do bezpečí, já mu přijel pod nohy skluzem a odkop zblokoval. Měl jsem štěstí, že mi míč zůstal téměř pod nohou a já ho jen z otočky kopl do brány.

A další tři góly?

Tuším, že u druhého předcházela kombinace na středu hřiště a Krulda (Martin Kruliš) mi poslal míč za obranu, já si ho zpracoval stehnem a poté přehodil Dousu (gólman Žacléře Marcel Dousek). Myslím, že tahle trefa byla asi nejhezčí. U třetí předcházela špatná rozehra Dousy na beka, který byl atakován Lukym (Lukáš Böhm). Obránce si míč předkopl ke středu a já už to jen napálil do brány. No a poslední gól, který jsem dal, se u mě už jen tak nevidí. Po zisku na naší půlce jsem dostal míč do běhu a šel téměř z půlky sám na brankáře. Nepamatuji, že bych v posledních letech běžel tak dlouho (směje se).

Hrál se přímý souboj o první příčku. Pochlapil se trenér Havlík s nějakými předzápasovými prémiemi? Jak to vlastně u vás v tomto ohledu chodí?

Pochlapil se, vyhecoval nás s Michalem Janíčkem tak, že jsme je suverénně přehráli a nepustili do žádného ohrožení naší brány. Jinak žádné jiné prémie vypsány nebyly. Máme takový tým, že je jen na nás, koho porazíme. Je to jen o našem přístupu.

Vyhráli jste naprosto zaslouženě. Jak na hřišti bral tak vysokou porážku soupeř?

Po zápase jsem se s některými kluky ze Žacléře bavil. Sami říkali, že měli štěstí a kolikrát soupeři nenastoupili v plné sestavě. Říkali, že to není podle výkonnosti. Že by na druhém místě měly být jiné celky.

Svazový předseda Pilný viděl na jedné straně euforii, na druhé slzy zklamání

Okresy Exkluzivně

Vzpomněli jste si při střetu s Baníkem třeba i na loňské pohárové finále? Žacléřští mohli brát duel jako pomyslnou odvetu.

Taky o tom jsme se bavili. Ale říkali jsme si to obráceně, že to byla náhoda, že vydrželi s námi hrát vyrovnané utkání (alespoň výsledkově). Chtěli jsme jim na našem hřišti ukázat, že jsme jasně lepší a i to se potvrdilo.

close info Zdroj: Jiří Petr zoom_in V loňské sezoně získal Spartak Hajnice double, když vedle Okresního přeboru Trutnovska ovládl také Penzion Poříčí Okresní pohár OFS Trutnov.

Zdá se, že po pomalejším rozjezdu míříte za obhajobou titulu přeborníka. Cítíte, že je tým ještě silnější, než byl v minulé sezoně?

Ono vše musí nějak zapadnout. Odešel Emir Grizič a přišli noví kluci. Do toho bylo i nějaké to zranění. Ale teď už jsme zase na vítězné vlně. Jsme super parta a to je taky důležité. Jestli míříme za obhajobou? Tak vyhrát by chtěl snad každý a my taky. Je ale ještě brzy dělat nějaké závěry. Máme k tomu zatím nejblíže, ale stále není odehrána ani půlka soutěže. Nechme se překvapit, jak to bude na konci.

Znovu se nabízí otázka, zda hajnickému Spartaku není okresní přebor malý. Máte nový areál, krajská soutěž by mu slušela. Co vy na to?

Nový areál máme. Já myslím, že Hajnici by slušel i krajský přebor (usmívá se). Ale nevím, jestli na to ještě máme. Každopádně jestli postup vzít nebo ne, to není otázka na mne. To musíte jinam.

Dalším soupeřem vám budou v sobotu Staré Buky. Jak se těšíte na zápas, v němž potkáte řadu bývalých trutnovských fotbalistů?

Určitě se těším a doufám, že si odvezeme další tři body. Vím, že mají kvalitní mužstvo se zkušenými hráči. Pak si s kamarády rád pokecám u piva.