Jednoznačného favorita letos má 8. liga na Trutnovsku, chcete-li Autodoprava Stavo Kult Okresní přebor mužů. Jsou jím fotbalisté Pilníkova, kteří v minulém ročníku coby nováček soutěže skončili na druhém místě a letos by rádi navázali na hajnický Spartak, který přebor ovládl a nyní už válí na poli krajské soutěže I. B třídy.
V sezoně Pilníkovští zatím vyhráli všechna svá tři utkání, přesto tabulku vede někdo jiný. S impozantním skóre 21:3 jsou to fotbalisté Rtyně v Podkrkonoší, kteří ve svém středu mají borce, jenž v každém z dosavadních tří duelů nasázel soupeřům hattrick!
Útočník Ondřej Šulitka jím nejprve v prvním kole rozjel demolici kocbeřské Jiskry, když třikrát skóroval už během úvodních dvaceti minut, aby později Baník slavil výhru 9:0. Týden na to dirigoval cestu za třemi body na půdě Mladých Buků (8:0) a o posledním víkendu hattrickem#3 rozhodl o vítězství nad Starými Buky 4:3.
V tomto souboji šlo o šlágr kola, Šulitka svými góly nejprve dvakrát vyrovnával náskok soupeře, aby v 87. minutě atraktivní bitvu rozhodl.
Ondro, Baník vede tabulku okresního přeboru, vám se střelecky daří. Takhle nějak jste si představoval vstup do nové sezony?
Určitě! Ať budu mluvit sám za sebe nebo za kohokoliv jiného, tak takový vstup potěší každého. Co se týče gólů, je to práce celého týmu. Takže vstup do nové sezony hodnotím rozhodně kladně.
Čím to, že už má váš tým na kontě jednadvacet branek? To je sedm na zápas, skvělé číslo.
Je pravda, že takové skóre po třech zápasech asi nikoho z nás nenapadlo. Ty vysoké výhry 9:0 a 8:0 nám ale trošku zvedly sebevědomí a i díky nim si myslím, že se nám povedl i duel se Starými Buky, kdy to pro nás byla první těžká zkouška. Ona ta sedmička je přece šťastný číslo (usmívá se).
Načítám výsledky ...
Jak byste poslední zápas zhodnotil?
Samozřejmě jsme věděli, že soupeř disponuje kvalitou. Je tam spousta šikovných hráčů a my věděli, že nás nečeká nic jednoduchého. Bohužel se nám nepovedl vstup do utkání, kde jsme od čtvrté minuty prohrávali. V prvním poločase jsme sice měli spoustu šancí, ty jsme ale zahodili. Nicméně soupeř v přechodové fázi směrem dopředu vykazoval kvalitu. Naštěstí na konci poločasu se nám povedlo srovnat na 1:1.
Ideální nebyl ani vstup do druhé půle, že?
Bohužel, po sedmi minutách jsme opět prohrávali, následně znovu vyrovnali. Poté si myslím, že jsme byli o něco lepší a chtěli to strhnout na svou stranu. V 67. minutě se nám to po standardní situaci povedlo, přestali jsme však hrát, soupeř ožil a jako odměnou mu bylo další vyrovnání ze standardky. Už jsem si myslel, že bude remíza, tak jsem to prostě v 87. minutě poslal za háky (směje se). Pro nás klika, soupeři přeju hodně štěstí v dalších kolech.
Vaše trefa chvíli před koncem tak byla vítězná. Jak byste ji popsal?
Já už ani nevím, jak se to semlelo, ale vystřelil jsem, gólman to vyrazil a do prázdný jsem míč dorazil. Určitě ta výhra jde za celým týmem.
Zní to bláznivě, ale v každém dosavadním utkání jste nastřílel hattrick. Vděčíte za to kvalitní letní přípravě a skvělým přihrávkám od spoluhráčů nebo jak to je?
Samozřejmě góly jsou důležité, ale jak už jsem předesílal, je to týmová práce a za těmi výhrami stojí celý tým. Já osobně jsem rád, že se nám i mně daří. Máme skvělou partu a u toho to vzniká, stejně jako u piva. Musím ale říct, že přezdívka „Král hattricků“ se mi začíná líbit, tak uvidíme, zda budu pokračovat i nadále.
V předchozích dvou sezonách jste v dresu Rtyně nastřílel hromadu branek. Nyní jich máte na kontě devět. Kam tedy sahají vaše představy, kolik gólů byste rád v sezoně nasázel soupeřům?
Jsem rád, když mohu pomoci týmu k výhře každým svým gólem. Není úplně důležité, kdo tu branku vstřelí, ale samozřejmě mě baví dávat góly. V předchozích dvou sezonách se mi vždy povedlo pokořit hranici dvaceti tref, letos už bych se chtěl dostat ke třiceti. Myslím, že s tímhle týmem to letos nebude věc nereálná.
A na co by těch třicet branek mělo stačit? Lépe řečeno, kam letos sahají ambice vašeho mužstva?
Ambice máme každý rok vysoké. Je pro nás důležité, aby nás fotbal bavil, aby také naši fanoušci byli spokojení. Jaké však máme ambice, to je spíš otázka na našeho trenéra.
Tak jinak. Ve Rtyni se můžete už roky chlubit útulným areálem, krásným trávníkem. Neslušela by oddílu vyšší soutěž dospělých? Umíte si u vás I. B třídu představit?
To s vámi naprosto souhlasím. Areál i trávník máme super, za to patří určitě velké díky oddílu Baník Rtyně, že se o všechno tak hezky stará. Abych ale odpověděl na otázku ohledně I. B třídy… Za mě je to představa hezká, myslím si, že by nám i slušela. Máme mladý tým, který ambice na vyšší soutěž má, ale je začátek sezony, takže teprve uvidíme, všechno je ještě daleko. Nicméně určitě se chceme prát o přední příčky.
Načítám tabulku ...
Pro vás osobně by vyšší soutěž nebyla ničím nepoznaným. Zahrál jste si I. A třídu, krajský přebor, dokonce i divizi. Jak na roky strávené v Úpici, Náchodě či Trutnově vzpomínáte?
Máte pravdu, tyto soutěže jsem okusil na vlastní pěst a jsem za ty zkušenosti moc rád. Na všechny tyto kluby vzpomínám rád a taky jsem s každým zažil i něco výjimečného. V úpické Spartě to byly dva postupy v řadě z I. B třídy rovnou do krajského přeboru. V Trutnově také postup z I. A třídy do přeboru.
V Náchodě jste působil dokonce dlouhých šest sezon.
Je to tak, tam bylo těch zážitků samozřejmě ještě více. Nejvíce asi vzpomínám na ročník 1994/1995, kdy jsme hráli východočeský přebor dorostu a celý jsme jej ovládli. Z dvaadvaceti zápasů jsme měli pouze jednu prohru, všechna zbylá utkání jsme vyhráli. Za další úspěch beru, když jsme se ve druhé dorostenecké lize umístili na čtvrtém místě. Takže závěr je takový, že jsem všude zažil krásné fotbalové chvíle a všem děkuji za skvělé zážitky.
Ve čtrnácti letech jste dokonce oblékal dres Olomouce. Jak k tomu tenkrát došlo a proč z toho nakonec byla jen jedna sezona?
Tak to už je hodně dávno, ale pamatuji si to dodnes (úsměv). Konal se halový turnaj, kde jsem hrál za MFK Trutnov právě proti SK Sigma Olomouc. Při výhře 3:2 jsem dvakrát skóroval a bylo to.. Mé působení v Olomouci ale nakonec bylo jen půlroční. Můj úhlavní nepřítel byla škola. Byl jsem tam ve čtrnácti letech, to jsem byl ještě dítě. Bylo to celkem náročné jak pro mě, tak i pro mou rodinu, mamce i tátovi za to patří velké díky. Samozřejmě se mohu pochlubit tím, že mými spoluhráči byli kluci dnes již hrající nejvyšší českou soutěž. Ať už třeba útočník Tomáš Chorý nebo náš tehdejší kapitán Lukáš Kalvach. Určitě jsem za takovou zkušenost moc rád.
Teď je vám devětadvacet let, dá se říct, že jsme v nejlepším fotbalovém věku. Není vám okresní přebor malý? Proč právě Rtyně v Podkrkonoší a ne třeba zmiňovaná Úpice či jiný z klubů, kde jste už působil?
Asi bych se nebránil zkusit ještě vyšší soutěž. A proč zrovna Rtyně? Mám tu hodně kamarádů a je fantazie, jak týmově fungujeme na hřišti i mimo něj. Fotbalová rodina v Baníku je pro mě letos určitě na prvním místě. A kdo ví, co bude po sezoně. Máme prostě skvělou partu, nebojím se říct otevřeně, že asi tu nejlepší, jakou jsem kdy zažil. Zatím jsem spokojený tam, kde jsem, ale jak už jste zmínil je mi teprve devětadvacet. V Úpici jsem s fotbalem začínal a kdo ví, třeba tam kariéru i zakončím.
Na závěr odbočím od okresního přeboru. V tomto týdnu čeká české kluby kvalifikační play off evropských soutěží. Jak podle vás Sparta, Slavia, Plzeň a Mladá Boleslav dopadnou?
Bylo by hezké, kdyby to všichni zvládli. Dosud se jim dařilo a v prvních zápasech dosáhli výsledků, které jim dávají šance do odvet. Budeme samozřejmě fandit.
Načítám výsledky ...