Filipe, jak na tom jste po zdravotní stránce?
Momentálně jsem v tréninkovém procesu. Hlavní příčiny zranění už jsou pryč a myslím, že to nebylo ani tak dlouhé, i když samozřejmě kromě dvoutýdenního prosincového období jsem přípravu tolik neabsolvoval. Jak už jsem ale řekl, cítím se dobře, snad týmu pomůžu.
FORTUNA:LIGA
17. kolo, sobota 15.00: FC Viktoria Plzeň - FC Hradec Králové
Budete nyní na Plzeň nachystaný?
Dá se říct, že ano.
S čím na hřiště jednoho z aspirantů na titul pojedete?
U všech tří top klubů by to byl nesmírně těžký začátek. My už jsme tam začínali jaro minulou sezonu, taky jsme se toho obávali. Nakonec jsme sice prohráli, ale podali výkon, od kterého jsme se mohli odpíchnout. Taktika bude přizpůsobena tomu, že nám chybí hodně hráčů, ale samozřejmě budeme chtít bodovat, což bude nesmírně těžké, ale my potřebujeme každý bod. Musíme začít hned na startu, to je základ.

Probíhá nějaké hecování s Adamem Vlkanovou?
Jsme s Vlčákem v kontaktu. Bude to určitě pikantnější, doufám, že proběhnou hecovačky.
Ještě neproběhly?
Zatím ne, ale už se to blíží.
Na marodce je i váš parťák z útoku Daniel Vašulín, nemáte trochu obavy, jak bude tým na jaře vypadat, protože ani jeden jste tu zátěž nemohli absolvovat?
Obava tady byla vždycky. Ať už to bylo minulou zimu nebo přes léto. Pořád se spekuluje o nějakých odchodech, všem v klubu to trochu vadí, jsou v nějakém očekávání a stresu. Je to menší komplikace, ale věřím, že máme vnitřně silný tým a dokážeme si poradit. Bylo to vidět v přípravě, kdy jsme zápasy zvládli velmi dobře. Sezona bude těžká a musíme být připraveni hrát jeden za druhého.
Jak velkým problémem může být fakt, že nemáte žádnou herní praxi ze soustředění v Turecku?
Rozhodně to problém být může. Já jsem třeba typ, který potřebuje trénovat a hrát. Nebylo to však zas tak dlouhé, že bych chyběl několik měsíců. Byly to čtyři přípravné duely, na konci prosince jsem hrál ještě proti Chrudimi. Myslím, že jsem už tak zkušený, že vím, jak se na to připravit.
Pro tým jsou však poslední dvě výhry z Antalye hodně důležité, že?
S koncem ligy a začátkem přípravy těch proher bylo hodně a gólů málo, takže pro psychiku je to moc dobře. I když jsem ty zápasy nehrál, mám z toho dobrý pocit. Hlavně poslední utkání vyšlo skvěle, přesně tohle jsme před ligou potřebovali a jsme dobře naladěni.
Filip Kubala.
V čem je hlavní přednost vaší spolupráce s Danielem Vašulínem?
V Hradci jsem rok a půl. První půlrok byl takový oťukávací, dostávali přednost hráči, kteří ligu vykopali. Od té doby jsem se však posunul a nějaké zápasy s Vášou odehrál. Už spolu hrajeme rok v kuse a jak čas nabývá, tak se cítíme pořád líp a líp. Je dobré, že máme role v útoku rozdělené, každý jsme jiný, i proto si rozumíme.
Celý podzim jste se pohybovali ve skupině o titul, ale pořád se mluví o záchraně a velké pokoře.
Je to tak, máme to i tady celkově v Česku tak nastavené. Pokora k tomu vždycky patří. Byli jsme nahoře, ale je těžké, když klub postoupí z druhé ligy, říkat něco o tom, že se vyhlašuje útok na skupinu o titul. Myslím, že to každý v hlavě má, ale pokora je pro nás i pro celý Hradec to, na čem si zakládáme a vždycky se od toho můžeme odrazit. Sice jsme ve skupině o titul, ale ligová tabulka je nesmírně vyrovnaná. Nemůžeme absolutně nic podcenit a musíme jít zápas od zápasu.
Do ligy jste naskočil velmi brzy a dlouho tam nebyl nějaký výrazný progres. Čím to, že jste se nastartoval až v Hradci Králové?
Máte pravdu, že jsem začal už v šestnácti, na druhou stranu, kdybych začal později, možná bych si prošel tím stejným a dostal bych se do ligy ještě trochu později. Je fakt, že to bylo asi brzy a já na to nebyl úplně připravený po psychické stránce. Jak to bývá u mladých kluků, doufal jsem, že můžu hrát nebo naskakovat a nebylo tomu tak. Na Slovácku jsem to pevné místo neměl a chodil jsem po hostováních, u nichž nikdo neví. Já jsem si tím prošel a najednou jsem věděl, co chci. Hlavou jsem se nachystal na to, že když v lize jednou budu, tak už ji nepustím. Říkám, že všechno mělo být tak, jak se stalo.

Důvěru trenéra jste si musel vybojovat i v Hradci, jak složité je to zrovna u Miroslava Koubka?
Čím déle tu jsem, zjišťuji, že důvěra je opravdu důležitá. Vždycky když hráč přijde do nového klubu a trenér ho třeba i chce, musí si ji získat. A když to třeba ze začátku není, nesmí hned uskočit, ale musí hledat společnou cestu. Nám se to povedlo, o to hezčí je, že to může pokračovata jsem za to hrozně rád. Až pak se hráč může pořádně rozvíjet.
Načítám výsledky …
Zůstává Miroslav Koubek i v 71 letech extrémně náročným trenérem?
(Zasměje se) Zůstává velmi náročný, ale dokáže vycítit, kde je ta hrana, kdy je potřeba trošičku ulevit. Jsem tu čtvrtou přípravu a vždy je tým skvěle nachystaný. Letos budeme znovu připraveni. Jak se říká, že s věkem jste pořád moudřejší, tak trenérovi to pořád nabývá a moudrý je vždycky.
Načítám tabulku …