Tamní fotbalový oddíl si účast mezi touto společností zajistil druhým místem v uplynulém ročníku krajského přeboru, pro Jaroměř je to návrat do této soutěže po dlouhých 41 letech. „Já osobně k divizi přistupuji s velkou pokorou a na druhou stranu se na ni moc těším," říká Miloš Exnar, trenér divizního nováčka z Jaroměře.

Měnila se v Jaroměři vstupem do divize letní příprava, nebo jste zůstali u osvědčeného modelu?
Příprava byla jiná, a to z toho důvodu, že se do ní zapojilo výrazně více hráčů, než tomu bylo v minulých letech a zásadním způsobem byla jiná i v tom, že jsem na ní nebyl sám, poněvadž nově pracuji v tandemu s Pavlem Matějkou.

Začínali jste přípravu dříve, nebo byste v tomto termínu zahajovali i přípravu na krajský přebor?
Na krajský přebor bychom začínali o týden později.

A co se týká intenzity?
Intenzita byla vyšší, než tomu bylo v předchozích dvou sezónách, zejména s ohledem na tu skutečnost, že divize bude klást na hráče podstatně vyšší nároky v oblasti fyzické připravenosti.

V kádru se během letní přípravy objevilo několik nových jmen. Jste s posílením týmu spokojen?
Tady bylo možné jít dvěma cestami. Jedna cesta byla, zásadně do toho týmu vstoupit a říct: „Tady je divize, a abychom v ní obstáli, tak postavíme nový tým". Já jsem touto cestou jít nechtěl, protože pokud si tento tým divizi vykopal, tak si zaslouží, aby si ovoce v podobě zahrát si republikovou soutěž sebral on. Takže jsme ten kádr spíš jen doplňovali. Měli jsme vytipovaných více jmen, ale já jsem nakonec s posílením spokojen, protože ve finále je to hlavně o přístupu hráčů k tréninku a fungování týmu jako celku, což si myslím, že je daleko důležitější než posily jako takové.

A jak se Vám zatím jeví posily, které do týmu v létě přišly?
Když budu konkrétní, tak tou nezvučnější je Martin Kilevník, což je hráč, který divizní soutěž dlouhodobě hrál. Těmi dalšími jsou Jarda Michek a Pavel Krahulec. Tato tři jména se dají považovat za ty posily, které by měly jít do základní sestavy, a tým pozvednout. Já musím říct, že jsem spokojen hlavně s tím, jak oni přistoupili k tréninku. A jestli budou přínosem, to ukážou až vlastní mistrovské zápasy.

Někteří trenéři na přípravná utkání moc nedají, jiní se v nich naopak pitvají a rozebírají je. Jaký typ trenéra jste Vy?
Já jsem typ trenéra, který se snaží si z přípravných zápasů vzít hlavně ty věci, které nám mohou pomoci. Z přípravy nedělám až tak velký humbuk, protože do těch zápasů se zapojuje nějakých sedmnáct, osmnáct hráčů. Já si myslím, že ve fotbale se zápasy lámou kolem sedmdesáté minuty a ve chvíli, kdy já v té době už v přípravě hraji se šesti novými lidmi, tak ten průběh utkání je v té 70. minutě zase jiný. K přípravě jako takové respekt mám, všechny zápasy, které hrajeme, chceme vyhrát, ale zase z toho nedělám žádnou velkou vědu.

Když pominu výsledky přípravných zápasů, jste s předváděnou hrou svých svěřenců spokojen, případně, na čem ještě musíte zapracovat?
Tento tým, a určitě to není jen otázka této přípravy, ale je to v podstatě od začátku mého působení v Jaroměři, má rezervy v obranné činnosti. Na můj vkus jsme dostali v přípravných zápasech až moc gólů a některé po naivních řešeních herních situací. Takže my, co nyní do posledních dnů a hodin dopilováváme, je hra směrem dozadu.

Bude Jaroměř v divizi předvádět podobně ofenzivní fotbal jakým se prezentovala v Krajském přeboru, nebo budete v útočném pojetí trochu umírněnější?
Otázkou je, co nám divizní soupeři povolí. Existují dvě varianty. Jednou z nich je, rozdat si to s nimi na férovku a otázka je, zda by to nakonec body přineslo nebo nepřineslo. Druhou možností je, a to bych rád, abychom praktikovali, fotbal, který jsme předvedli v posledních dvou zápasech v krajském přeboru proti Slavii Hradec a Olympii Hradec. Na tyto výkony a herní pojetí chci navázat. To znamená prezentovat se zodpovědnou hrou směrem dozadu a na druhou stranu s rychlým přechodem do útoku a velmi kvalitním zakončením.

Co si budeme povídat, fotbal se hraje hlavně pro lidi. Máte Vy osobně nějaké ohlasy na to, jak se fanoušci dívají na jaroměřský postup do divize?
Já si myslím, že fanoušci jednoznačně tu soutěž vítají, i když musím říct, že jsme jako vedení hodně dlouho zvažovali, zda ten krok udělat nebo neudělat. Divize přece jen skýtá některé nástrahy, a proto jsme si pokládali i takové otázky, jestli na to vůbec máme a zda tu soutěž vůbec zvládneme. Já osobně jsem byl od začátku proto, abychom to zkusili, protože to považuji za přirozené. Pokud přeci můžete jít výš, a fotbal hrajete proto, abyste se někam posouval, tak z mého pohledu to byla jasná volba.

Ve své divizní premiéře cestuje v neděli do Kutné Hory. Co můžete od Kutné Hory očekávat a případně na co si tam budete muset dát velký pozor?
Pro mě je celá ta soutěž něco úplně nového, s čím jsem se nikdy nepotkal. Je pravda, že podobně jsem mluvil i před dvěma lety, kdy jsem naskočil do kraje, protože jsem v té době netrénoval nikoho jiného než žáky a víceméně moje premiérová sezóna u mužů byla hned v krajském přeboru. Takže já osobně k divizi přistupuji s velkou pokorou a na druhou stranu se na ni moc těším. Já v tuto chvíli fakt nevím, co od Kutné Hory můžeme očekávat, ale od svěřenců očekávám, že odehrají, jak já s oblibou říkám, ne na 100%, ale na 110%, a pokud ho odehrají na 110% svých možností a nakonec výsledkově neuspějeme, tak jim nemohu nic vytknout. Já hráčům vytýkám jen tehdy, pokud na tom hřišti neodevzdají všechno, když tam odevzdají všechno a prohraje se, tak je to prostě sport, ke kterému porážky patří.