Východočeský region nemá stabilního účastníka první fotbalové ligy. Klub FC Hradec Králové v posledních letech mezi dvěma nejvyššími soutěžemi pendluje, jeho regionální rival FK Pardubice stále buduje svoji strukturu prakticky od začátku. V obou krajských městech chybí odpovídající stadion a zázemí. V letošní sezoně oba kluby patří ke špičce druhé ligy - v tabulce třetí Pardubice ztrácejí na postup tři body, čtvrtý Hradec pět. S fotbalisty, fanoušky a trenéry z regionu jsme pátrali po příčinách, proč v městech na Labi chybí první liga.

1. V čem je podle vás další příčina, kromě chybějícího stadionu, že východní Čechy nemají první fotbalovou ligu?

2. V obou městech se mají vybudovat nové arény, v Pardubicích má být dokončena v roce 2021, podobné to má být v Hradci. Mají podle vás kluby i za této situace usilovat o postup, byť by hrály ligu v jiném městě, nebo dát šanci mladým hráčům a výhledově tvořit tým, než vyrostou nové stadiony?

3. Kdo podle vás dříve vybojuje postup mezi elitu – Hradec nebo Pardubice a proč?

MIROSLAV ZEMÁNEK, bývalý kapitán fotbalistů FC Hradec Králové

1. Dlouhodobá stabilizace v nejvyšší soutěži je obecně závislá na mnoha faktorech, jako je ekonomické zázemí, personální obsazení na trenérských postech a ve vedení společnosti, práce s mládeží, výběr a složení hráčského kádru a tak dále. Pokud některá z klíčových složek v porovnání se soupeři pokulhává, klub většinou nemá šanci se v první lize natrvalo usadit. Co přesně chybí nejlepším východočeským mužstvům, nevím. Možná je problémem i často zmiňovaná historická rivalita v souvislosti se vzdáleností obou měst, která ve svém důsledku místo dlouhodobého budování jednoho silného klubu, vede ke štěpení ekonomických, trenérských i hráčských sil. A zapomínat nemůžeme ani na značný vliv hokeje v regionu.

2. Pokud je uvedený termín reálný, jsem jednoznačně pro variantu postupného budování kádru. Hradec a Pardubice asi budou i v budoucnu patřit mezi kluby, které by měly jít hlavně cestou výchovy vlastních hráčů. Takřka permanentní stresová atmosféra, spojená s marnou snahou o předem vyhlášený postup do nejvyšší soutěže, nebo naopak s jejím neúspěšným udržením, příliš velký prostor pro zapracování mladých talentů neskýtá. Domnívám se, že pokud by to bylo ze strany klubu takto s předstihem komunikováno, rozumný fanoušek to pochopí a se zájmem bude tříleté formování konkurenceschopného kádru sledovat. S dostatečně sehraným a otestovaným mužstvem, navíc s podporou nové arény v zádech, by to mohlo být to správné vykročení pravou nohou k dlouhodobému účinkování v nejvyšší soutěži.

3. Upřímně všem hráčům obou klubů přeji, aby si nejvyšší soutěž zahráli. Kdo někdy vyzkoušel atmosféru první ligy z trávníku, ten ví, o čem hovořím. Rozdíl mezi oběma nejvyššími soutěžemi je jako přesedlat z Trabanta do Porsche – kvalita vlastní hry, zájem médií, fanoušků, sponzorů, divácká kulisa… Pokud bych si měl vsadit na tým, kterému se to podaří dříve, rozhodoval bych se srdcem a řekl bych Hradec. Hovoří pro něj i tradice a zkušenosti. Na druhou stranu, letošní tažení Pardubic druhou ligou není náhoda. Aktuální stav pravděpodobně zrcadlí dobrou práci v klubu a může být skvělým odrazovým můstkem do budoucna.

MIROSLAV TESAŘ, trenér B-týmu mužů Jiskra Ústí nad Orlicí:

1. Hradec má jednu velkou nevýhodu oproti Pardubicím. Z Hradce zmizel veškerý průmysl. V Hradci není žádná velká firma, která by mohla adekvátně dlouhodobě podpořit prvoligový fotbal. Největší instituce co do počtu zaměstnanců je fakultní nemocnice a druhou největší je krajský úřad. To je podle mého názoru největší problém Hradce. V tomto ohledu mají Pardubice výhodu, tam průmysl je, a potencionálních firem, které by mohly podpořit fotbal, je více. Práci s mládeží mají v Hradci dlouhodobě dobrou. V Pardubicích byla práce s mládeží horší, tam je možné hledat příčinu, proč první ligu nehrají. Ale nutno dodat, že se nyní hodně zlepšili v tomto ohledu a začínají Hradec dohánět.

2. Dokud kluby nebudou mít adekvátní stadion na první ligu, tak by o postup neměly v žádném případě usilovat. Hrát první ligu v jiném městě je nesmysl. Měly by se zaměřit na budování kádru, dát příležitost svým odchovancům a pracovat s výhledem na postup do ligy v horizontu čtyř až pěti let.

3. Pokud se podaří současně dobudovat stadiony na nejvyšší soutěž, tak jako první postoupí Hradec Králové, jelikož dlouhodobě prokazuje vyšší výkonnost než Pardubice. A hlavně má s první ligou zkušenosti jak hráčsky, tak i funkcionářsky.

Vyhlašování ankety Sportovec roku probíhalo 21. prosince v Praze. Gabriela Koukalová.
Spadla z vrcholu do propasti. Nahoru se už nevrátí

VÍTĚZSLAV ROBEK, nestárnoucí kanonýr Vítězné, účastníka okresního přeboru Trutnovska. Zároveň velký fanoušek Hradce:

1. Co se týká Hradce, pak za jednoznačně největší problém vidím fakt, že klub nemá velkého a stabilního sponzora. S tím je i spojena zdejší přestupová politika. Když se objeví jakýkoliv talent, automaticky to znamená prodej za slušné peníze. Bez ohledu na zajištění kvalitní náhrady. Stadion je samozřejmě také velkým problémem. A Pardubice? Myslím, že pro ně první liga ani není prioritou.

2. O postup by určitě usilovat měly. Na druhou stranu ale platí, že jestli chceme nový stadion v obou městech, pak by kluby neměly paběrkovat mezi druhou a třetí ligou. Každopádně nový stadion je velkou věcí.

3. Jako Hradečák nemohu odpovědět jinak. Letos už to asi nevyjde, ale v příští to Hradec zvládne. A doufám, že na delší dobu než jeden rok.

KAREL KLIMEŠ, předseda TJ Spartak Police nad Metují:

1. Je to směsice více vlivů. Ať už je to zázemí neodpovídající dnešní době, nebo hráčské či finanční zdroje.

2. Je nesmysl hrát ligu jinde, než na vlastním stadionu a pro vlastní lidi.

3. Osobně bych to přál už kvůli historii Hradci, ale znovu bych se mohl vrátit k první odpovědi. Svou roli v tom bude hrát více vlivů a kde si s nimi poradí lépe, tam bude liga dříve.

DAVID PETRUS, útočník divizních Živanic, dříve opora Pardubic, jeden rok působil i v Hradci Králové:

1. To je celkem složité, protože podle mě chybí především to odpovídající – zázemí. Hradec i Pardubice hrají dobře, což platí i o dorostu. Hlavní problém je v chybějícím stadionu, to je ta hlavní překážka. Pardubičtí kluci mají dobré výsledky, navíc smolně prohráli doma s Opavou, postupové pozici by byli zase blíže.

2. Přiznám se, že Hradec už tolik podrobně nesleduji, ale v Pardubicích mladým klukům šanci dávají už několik sezon po sobě. Klub určitě nějaký dlouhodobý výhled má. Když to vezmu z pohledu hráče, tak bych se snažil o postup každý rok. Pak by se muselo rozhodnout, jak se s tím naloží. Domnívám se, že podobně přemýšlejí hráči i trenéři Pardubic. Samozřejmě by bylo hezké postoupit co nejdříve. Cesta, na které Pardubice jsou, se ukazuje jako dobrá.

3. Přál bych si jako odchovanec, aby Pardubice byly o krok napřed. Úplně ideální by byla účast obou týmů, aby se postupně v první lize objevil i Hradec. Východočeská derby na nových stadionech a v nejvyšší soutěži by získala další rozměr. To je ideální scénář pro diváky.

Ilustrační foto
Jedna ruka neví, co dělá druhá. Jedna staví, druhá bourá...

MAREK MACÁK, bývalý hráč, trenér B-týmu a mládeže TJ Jiskra Hořice:

1. Je to zajímavé, protože fotbal má ve Východních Čechách tradici a hlavně tady je ochota od lidí chodit na fotbal. Samozřejmě tím, že chybí kvalitní stadion a střídá se první a druhá liga, návštěvy nejsou takové, ale pokud by tu bylo kvalitní zázemí jako na hokeji, tak by se to výrazně zlepšilo. Asi to  bude hlavně o penězích, což je škoda. Nevím jak v Pardubicích, ale v Hradci Králové musí být něco špatně i ve vedení, které má podíl na tom, jak to nyní v klubu je.

2. Ono jde o to, že po těch letech, co se o tom mluví, tak slovo „má být“ lze těžko brát vážně. Pokud vím, tak v obou týmech se pracuje dobře s mládeží a hráči se tam postupně zabudovávají. V Hradci bylo, je a věřím, že bude mnoho kvalitních hráčů, kteří zde ale bohužel dlouho nevydrží a jdou do dalších týmů, což má samozřejmě vliv na výsledky. Takže v tomto směru si myslím, že to je správně nastavené co se týče zapojení mladších hráčů. Pokud by klub měl jistotu, že řekněme za dva roky bude stadion hotový, pak bych se o postup snažil a třeba i za cenu, že se rok bude hrát někde jinde.

3. Vzhledem k tomu, že od mala fandím Hradci Králové, tak věřím, že mezi elitu postoupí jako první tento tým, ale krásné by bylo, kdybychom měli v první lize oba tyto zástupce. Těžko odhadovat, aktuálně jsou na tom v tabulce lépe Pardubice, které ztrácí na druhou příčku tři body, Hradec pak pět bodů, ale s tím, že Příbram má zápas k dobru. Škoda předminulého kola, kde Hradec prohrál právě v Příbrami.

JINDŘICH NOVOTNÝ, předseda Výkonného výboru Okresního fotbalového svazu Svitavy:

1. Na první ligu potřebujete kromě špičkové sportovní úrovně a kvalitního zázemí i dostatečné a stabilní financování. Bohužel zatím ve všech těchto nutných aspektech za ostatními regiony zaostáváme.

2. Arény zatím ještě nestojí a cesta do nejvyšší soutěže vede přes první dvě příčky Fotbalové národní ligy. Nicméně konkrétně v Pardubicích se intenzivně pracuje na tom, aby se jednou v našem krajském městě první liga skutečně hrála. Vybudovala se fotbalová akademie, aktuální sportovní výsledky nejsou špatné a s novým fotbalovým stadionem to vypadá velmi nadějně. Vše se ale musí pečlivě připravit a vyladit. Pevně věřím, že tým kolem Vladimíra Pittera a Víta Zavřela jednou tento svůj velký sen uskuteční.

3. Nemám informace, jak jsou na tom v Hradci Králové, ale pokud vydrží nastavený trend příprav včetně součinnosti s orgány správy města i kraje, přál bych si, aby to byly Pardubice.

JAROSLAV GÁLA, předseda TJ Luže, A- tým dospělých usiluje o postup do krajského přeboru:

1. Východočeský region si v minulosti nemohl stěžovat na dostatek talentovaných fotbalistů. Bylo to určitě dáno jejich výchovou a Hradec patřil v práci s mládeží k tomu nejlepšímu, co v republice bylo. Pardubice zase mívaly v nejvyšších dorosteneckých soutěžích i dva kolektivy VCHZ a RH. V současnosti si myslím, že i přes konkurenci ostatních sportů, širokého spektra zájmů mládeže, produkují různé akademie a střediska poměrně dost hráčů, ale fotbalistů málo. Myslím si, že fotbal není dnes pro mládež tak atraktivní. Může to být ovlivněno různými aférami, neúspěchy reprezentace, časové náročnosti. Vždyť dnes je fotbal pomalu celoroční sport. Mistrovské soutěže se hrají každý víkend, začnete v březnu a skončíte v listopadu, za každého počasí. A to se každému mladíkovi nemusí líbit. Potom při různých náborech na fotbal zbude jen to co se v jiném sportu neupíchne. Liga je také o penězích. A náš region určitě nepatří k těm nejbohatším, ale přesto si myslím, že by se prostředky na ligu našly. Dále liga se nedá hrát jen s vlastními odchovanci. A tady mám strach, že špičkoví hráči se do mužstev našeho regionu nepoženou. Prostě Pardubice a Hradec Králové nejsou Praha, Brno, Plzeň. A fotbalista nežije jen fotbalem.

2. Postup do ligy bez stadionu je nesmysl. Domácí prostředí často dělá divy a říká se, že fanoušek je dvanáctým hráčem týmu.

3. Rád bych věřil, že Pardubice svými výkony v lize navážou na slávu prvorepublikového SK, které bylo lepší než Votroci z Hradce.

Karel Menšl.
„Jsem zápasový typ,“ říká navrátilec

Hrát ligu sto kilometrů daleko je k ničemu
K otázce fungování východočeských fotbalových klubů se vyjádřil také VLADIMÍR TÁBORSKÝ, bývalý reprezentant a trenér mj. Sparty a Hradce Králové:

1. Ono ale stadion je zásadní věc. Nejdříve musí být zázemí pro diváky, pro hráče, pro celý tým a potom je možné hledat ideální sportovní hledisko, výborné hráče, dobré trenéry a podobně. V současnosti je stadion největší hendikep. Hradec s novým stadionem koketuje dlouhá léta. Pardubice mají příjemný stánek, ale ten odpovídá pouze druhé lize, takže by se také za ligou musely stěhovat.

2. Když se na to budu dívat z pohledu fanoušků, tak ti jsou netrpěliví. Hradec má v našem fotbale velkou historii, Pardubice takovou ne, přesto se jedná o stotisícová města, takže by oba týmy v brzkých letech mohly bojovat o postup, když ne letos. Pokud by však další tři roky někde jezdily, třeba sto kilometrů daleko, tak by to ničemu nepřidalo a nikdo by se nemohl divit, kdyby znovu sestoupily.

3. Dříve postoupí ten, kdo bude mít jako první stadion. Není to alibismus, ale v současné době jsou oba celky vyrovnané, bodový rozdíl není velký, viděl jsem hrát oba. Hradec některá utkání zvládl dobře, ale po dvou třech dobrých zápasech přijde většinou v jednom utkání sešup. V tom je chyba, že nemá stabilní formu. Chce to udržet šňůru. Pardubice před startem tohoto ročníku asi neměly ambice na špičku tabulky, ale během sezony daly dohromady slušné mužstvo a jsou příjemným překvapením.