Od úvodního kola bylo jasné, že o postup do Okresního přeboru se poperou dvě rezervy, a to Novoměstská a Červenokostelecká. Více fotbalového umu nakonec ukázalo červenokostelecké béčko, které tak zaslouženě postoupilo do Okresního přeboru, když na své pouti nejnižší okresní soutěží nepoznalo hořkost porážky a ve čtrnácti odehraných zápasech ztratilo pouze čtyři body za dvě remízy. Béčko Červeného Kostelce také ovládlo všechny dostupné statistiky uplynulého ročníku Okresní soutěže mužů. V domácím prostředí si vedlo naprosto suverénně, když všech sedm utkání vyhrálo, přičemž při nich nastřílelo úctyhodných 46 branek, což dává těžko uvěřitelný průměr 6, 57 branky na zápas. Také na hřištích soupeře byli Kostelečtí nejproduktivnější, i přesto, že nastříleli o rovných dvacet gólů méně. O úspěšné sezoně tak hodně vypovídá i celkové skóre 72:11 ve čtrnácti odehraných zápasech. Druhé Nové Město nad Metují B bylo stejně jako Kostelec B v domácím prostředí neomylné. Novoměstská produktivita však v domácím prostřední nebyla zdaleka tak ukázková, například mužstva Heřmánkovic a také Teplic nad Metují B doma dokázala nastřílet více branek než zmiňovaná novoměstská rezerva. Ta se však v domácím prostředí mohla spoléhat na pevnou defenzivu, která inkasovala pouze sedmkrát, naopak venku se v obranné činnosti Novoměstským už tolik nedařilo, když lovili míč ze své sítě hned ve dvaceti případech. Za těmito dvěma suverény uplynulého ročníku Okresní soutěže mužů skončil Sokol Heřmánkovice. Ten se opíral o svou domácí nedobytnou tvrz, když zde nedokázaly vyhrát ani oba nejlepší týmy. Fotbalistům Heřmánkovic se v domácím prostředí nebývale dařilo i střelecky, když se 34 brankami byli druhým nejproduktivnějším týmem na domácím hřišti. Se hrou venku však měly Heřmánkovice velké problémy. Na hřišti soupeře dokázaly vyhrát pouze ve dvou případech, což se samozřejmě v konečné tabulce muselo promítnout a na lepší než třetí místo to stačit nemohlo.


Konečné čtvrté místo obsadili fotbalisté Sokola Otovice, kteří na svého rivala z Heřmánkovic ztratili v konečném účtování pouze bod. Otovice se hodně trápily se střeleckou muškou, na druhou stranu však dobře klapala obrana, takže celkové umístění je asi zasloužené. Šestadvacet vstřelených branek je však hned po beznadějně posledním Šonovu druhým nejhorším výsledkem v této soutěži. Za Otovicemi na pátém místě skončila teplická rezerva, které se hlavně v domácím prostředí střelecky velmi dařilo. Na hřištích soupeře toho však Tepličtí příliš nepředvedli.


Šestá Velká Ves drží jeden primát, a to, že ani jednou utkání nezremizovala, což by ji hlavně na hřištích soupeře velmi pomohlo. Poslední dva týmy – Ruprechtice a Šonov drží také své primáty. Ruprechtice inkasovaly nejvíce branek ze všech. Za celou sezonu se z vítězství radovaly v jednom případě, třikrát pak remizovaly. Beznadějně poslední Šonov nedokázal ani jedinkrát zvítězit a za jednu remízu si připsal pouze jeden jediný bod. Šonov také nastřílel suverénně nejméně branek, když se ve čtrnácti utkáních prosadil pouze osmkrát – stejnou měrou na domácím i soupeřově hřišti.