Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hlavním důvodem charitativního dne ale bylo zahájení spolupráce Fan Clubu Slovanu Broumov s Nadačním fondem Martina Foukala mladého fotbalisty brněnské Zbrojovky, který zemřel po srdeční příhodě v dubnu letošního roku. „Srdce bije všem…, ale někomu z nich možná na poplach…" je motto nadačního fondu, který založili rodiče zesnulého fotbalisty a vyzývají sportovce, rodiče, trenéry i sportovní kluby, aby nezanedbávali pravidelné preventivní sportovní prohlídky.

Svou premiéru však neměl v nedělním odpoledni v Broumově pouze nadační fond, ale také Fan Club Slovanu Broumov. „Je to první akce Fan Clubu, který vznikl na podporu kultury publika," vysvětluje Helena Suková, zakladatelka a prezidentka Fan Clubu Slovanu Broumov a dodává. „Ono není umění fandit, když se týmu daří, ale je umění mu fandit, když se mu nedaří."

Její myšlenka však sahá ještě dále. „Chceme podporovat jednotlivé týmy, ale ne tím, že bychom sháněli finance, ale spíše organizací výměnných tréninkových zkušeností a podobně," dodává Suková.

Nadační fond Martina Foukala

„I kdyby to mělo zachránit byť jeden život, stojí to za to"

Nadační fond Martina Foukala byl jedním z partnerů nedělního fotbalově-společenského dne v Broumově. Nadační fond nese jméno po mladém fotbalistovi brněnské Zbrojovky, jehož srdce přestalo bít ve spánku v dubnu letošního roku. „Cílem Nadačního fondu Martina Foukala je zlepšení preventivní zdravotně-sportovní péče, a to zejména u mládeže. Díky kampaním a sportovním akcím chce zvýšit počet sportovců, pro které bude samozřejmostí každoročně prohlídku absolvovat," říká maminka zesnulého hráče Vladimíra Foukalová, která do Broumova přicestovala společně s manželem Bedřichem.

Můžete trochu představit nadaci, kterou jste založili po úmrtí vašeho syna, a jehož jméno rovněž nese?
Vezmu to trochu oklikou. Já jsem bývalý vrcholový sportovec. Věnovala jsem se atletice a v naší době byl registrační průkaz z druhé strany opatřen místem pro razítko sportovní prohlídky a bez něj člověk nemohl sport na závodní úrovni vůbec provozovat. Dnes se nic podobného nevyžaduje, a na to chceme upozornit. Právě preventivní sportovní prohlídka může dát první varovné signály o zhoršení zdravotního stavu.

Myslíte si, že kdyby váš syn podobné prohlídky absolvoval, mohl zde ještě být?
Náš syn byl kardiologicky vyšetřen tak, že po této stránce se nedalo udělat více. Bohužel ani sebelepší vyšetření neodhalí vždy všechno.

Jak jste se vůbec dostali do Broumova?
Oslovila nás paní Suková (zakladatelka a prezidentka Fan Clubu Slovanu Broumov pozn. autora), že nás viděla v televizi, a tak nás sem do Broumova pozvala.

Když jste zmínila televizi, tak média podobné případy hodně sledují, což asi není úplně příjemné…
…příjemné to není, ale na druhou stranu musím říci, že to bylo z jejich strany korektní. Když jsme odmítli rozhovor, tak to chápali. V srpnu jsme představili Nadační fond Martina Foukala ve Snídani s Novou, a na to konto se nám ozývala pro spolupráci i lékařská sféra, což nás potěšilo.

V ohledu specializovaných lékařských prohlídek ale určitě mají výhodu kluby z velkých měst, z těch menších či dokonce vesnic je to ale přece jen o něco složitější.
Chápu, že když nebydlíte ve velkém městě, je problém se na specializované pracoviště vydat. Na druhou stranu je nesmysl, aby rodiče řekli, stojí to tolik a tolik to je moc! Chceme motivovat týmy i jednotlivé trenéry, aby lékařské prohlídky nezanedbávali. I kdyby to mělo zachránit byť jeden život, stojí to za to.

„S Tondou i Standou jsme toho tolik zažili"

Na sportovně-společenské nedělní odpoledne dorazil do Broumova i Jaroslav Kujal. Bývalý dlouholetý fotbalový funkcionář před několika dny oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. „S Tondou Prouzou i Standou Macháněm jsme toho tolik zažili, ale nebudu to publikovat," vzpomíná na své bývalé spolupracovníky Jaroslav Kujal.

Pane Kujale, fotbalu jste se věnoval už od mládí?
Ano, i když je pravda, že jsem hrál spíš kopanou než fotbal. Nejdříve v Meziměstí a pak i v Martínkovicích, ale to nemělo cenu…

Tak jste přesedlal na funkcionařinu?
Ano. Od roku 1970 jsem dělal v Meziměstí pokladníka, od roku 1972 do roku 94 vyjma pětileté přestávky, kdy jsem adaptoval rodinný domek, jsem dělal organizačního pracovníka. Dvě volební období jsem působil i jako organizační pracovník Tělovýchovné jednoty.

A kdy jste přešel na Okresní fotbalový svaz do Náchoda?
Do Náchoda jsem šel hned potom a působil jsem tam celkem sedmnáct let, z toho dvanáct jako předseda Sportovně-technické komise, kde jsem vystřídal Standu Macháněho. Mimo toho jsem ještě dvě volební období od roku 1974 do roku 1980 dělal za spolupráci se sekretářem svazu panem Šafránkem předsedu Matriční komise v rámci okresu Náchod.

Jaké komise?
Matriční. Ta měla na starosti registrace, přestupy a podobné věci v rámci našeho okresu.

Za ta léta jste musel určitě zažít různé zajímavosti, hoďte něco do placu?
Jé, toho bylo, ale nechci to zveřejňovat. S Tondou Prouzou i Standou Macháněm jsme toho tolik zažili, ale nebudu to publikovat.

Dobře. Ve všech možných funkcích jste už skončil, co tedy děláte dnes?
Užívám si důchodu.

A chodíte na fotbaly?
Ne, dříve jsem byl na každém zápase v Náchodě, ale dnes už nechodím ani v Náchodě ani doma v Meziměstí.