Momentálně studuje druhý ročník Krkonošského gymnázia, hokejově válí za juniorský HC Krkonoše a svůj prostor nachází i v sestavě druholigového HC Stadion Vrchlabí.

Útočník Radim Šlaicher má za sebou v dresu horalů dosavadní životní zápas. V utkání proti Bílině se na vítězství svého celku 15:0 podílel dvěma góly, přičemž šlo o jeho vůbec první střelecké úspěchy ve druhé lize.

Nyní má šikovný forward před sebou další výzvu. Již ve středu jej čeká regionální derby na ledě Dvora Králové nad Labem, kde půjde o prestižní souboj druhého celku tabulky s prvním.

Radime, od zápasu s Bílinou uplynuly tři dny. Ještě máte utkání před očima? Jak na něj vzpomínáte?
Zápas s Bílinou budu mítv hlavě asi celý život, protože jsem hrál v lajně s ikonou českého hokeje Petrem Sýkorou a mým oblíbencem Tomášem Bláhou. Dokonce se mi podařilo vstřelit dva góly, za což jsem strašně rád. Po zápase jsem si užil i děkovačku s fanoušky.

Jak byste své dvě trefy popsal? Právě vaši oblíbení hráči na nich měli svůj podíl.
Myslím si, že celý tým chtěl, abych si svůj sen splnil a připravoval mi co nejlepší pozice. Jsem rád, že zrovna u mého prvního gólu byli právě tito dva hráči. Dostal jsem nejprve přihrávku od Bláhyče a byl jsem sám před brankou. Vystřelil jsem a následně puk dorazil do prázdné branky. Druhý gól jsme jeli se Sejčkem dva na jednoho a dostal jsem vynikající přihrávku. Stačilo jen puk zvednout do horní části branky a mohl jsem se radovat.

Bílinu jste porazili 15:0. To byl rozdíl mezi oběma soupeři opravdu tak obrovský?
Ano rozdíl tam určitě byl. Vrchlabí má ambice na postup do první ligy, takže by mělo soupeře porážet větším rozdílem. I tak jsme šli do zápasu s pokorou a jsem rád, že máme další tři body do tabulky.

Teď ve středu vás ale čeká trochu jiný zápas. Podkrkonošské derby ve Dvoře Králové nad Labem. Kolik jste na tomhle stadionu v životě odehrál zápasů?
Zápasů jsem ve Dvoře Králové odehrál nespočet, jelikož mládežnický klub HC Krkonoše, za který také pořád hraju, je spojený i právě se Dvorem. Hráli jsme tu proto některá domácí utkání. Už to jsou ale tři roky, co jsem si tam zahrál naposledy.

Hádám, že v nominaci na utkání nebudete chybět. Jak se tedy na něj těšíte a co od zápasu očekáváte?
Nominaci se dozvídáme vždycky den před zápasem. Pokud bych v ní byl, tak bych byl samozřejmě jenom rád. Od zápasu každopádně očekávám důrazný a rychlý hokej s vynikající atmosférou.

Ve vrchlabském kádru působíte s bráchou Tomášem. Prozradíte, jaké jsou vaše hokejové ambice?
Brácha je o tři roky starší a já se mu chtěl vždycky hokejově vyrovnat. To mě hnalo dopředu. Jsem rád za každou minutu s ním na ledě. A naše ambice? Určitě se o nich bavíme. Už od mládí máme oba sen hrát stabilně za A tým ve Vrchlabí.