Máte za sebou neuvěřitelnou sezonu, jak na ni budete vzpomínat?


Sladkokysele. Na jednu stranu spanilá jízda krajem, na druhou těžké zklamání nad průběhem kvalifikace. Kdyby nás Žďár přehrál, neřeknu ani popel, ale takto nepostoupit… Každopádně si postup zasloužila obě mužstva. Doufejme, že při případném rozšiřování I. NHL není ještě vše ztraceno.


Jaká byla podle Vás uplynulá krajská liga? Překvapil Vás některý z týmů nebo jste takovýto vývoj očekával?


Musím bohužel konstatovat, že celková úroveň o něco klesla. Ubylo atraktivních utkání náročných na psychiku, a to se nám pak projevilo v plné nahotě v prvním zápasem se Žďárem. Líbil se mi Bydžov, naopak mě zklamalo Opočno a Třebechovice. Vzestup Hronova, pád Trutnova nepřekvapil. Ve finále jsem si přál reprízu loňského finále se Dvorem, ale jak se ukázalo, bylo jedno s kým jsme se utkali v play-off. Všechny zápasy měly vysokou kvalitu.


Největším zklamáním sezony byla bezesporu prohra ve Žďáře. Pokud by se dal vrátit čas, udělal byste ze své pozice něco jinak?


Byla to prohra se sakra vztyčenou hlavou. Poskládal jsem si střípky událostí do mozaiky a obávám se, že ať bychom udělali cokoliv jinak, nepomohlo by to. Hráli jsme proti rovnocennému soupeři, který měl, řekněme, více štěstí. Něco jinak? Ne, nebylo co měnit. Snad jen rozhodující dvojnásobné oslabení ve Žďáře jsme hráli moc pasivně. Byla škoda, že toto utkání nemohl hrát Hornyš.


Sezona je u svého závěru. Je reálná naděje, že by se tato parta sešla v kabině Spartaku i na začátku sezony příští?


Hráči, kteří u nás byli na hostování, nás nejen svými výkony přesvědčili o správnosti naší volby je angažovat. V jejich případě je další jejich pobyt u nás věcí jednání. Stejně tak budeme jednat s několika kmenovými hráči, kteří uvažovali o ukončení kariéry o jejím dalším prodloužení. Reálný předpoklad tu tedy je.


Každý úspěch s sebou nese i určitá rizika. Nemáte tedy strach z toho, že namlsaní novoměstští fanoušci budou za rok očekávat podobnou jízdu?


To určitě budou a je to jen dobře. Strach z toho není na místě. Každý je jednou dole a jednou zase nahoře. Může se stát, že nezopakujeme letošní výsledky. Co ale určitě můžu garantovat, je snaha po dosažení co nejlepšího výkonu.


Když už jsme u fanoušků. Po vašem utkání v Bílině se na internetových stránkách soupeře objevila poklona příznivcům Spartaku, kteří vám v Bílině připravili takřka domácí prostředí. Vnímali hráči na ledě tohoto šestého pomocníka?


Mezi diváky a FANS je nebetyčný rozdíl. Hráči FANS určitě vnímají a také po každém zápase si FANS, ta báječná parta lidí, děkovačku zaslouží. Škoda jen, že se k nim při domácích zápasech skoro nikdo nepřidá…


Jestli se nepletu, tak jste procentuálně nejlepším střelcem týmu. Máte na svém kontě jeden zápas a jeden gól. Jak se za těch pár let, co jste „pověsil brusle na hřebík“, hra změnila?


Má letošní epizoda byla nutností, jinak bych už na led nevlezl. Hra je na rozdíl od dřívějších let rychlejší a tvrdší. Ubylo tím však oku lahodících akcí. Prostě na ně není ve hře čas. Ta branka mě ovšem potěšila. Konečný účet gólů v KP se mi bude lépe pamatovat, bylo jich 345…