Do hronovského týmu jste naskočil jako druhý trenér až v rozjeté sezóně, jak vás hráči přijali?
Ano, před sezónou jsem byl rozhodnut, že následující sezóna pro mě bude probíhat na tribuně náchodského stadiónu, protože jak dobře víte, syn je kapitánem HC Náchod a je jasné, že jako každý rodič jsem byl zvědav na jeho sportovní výkony. Potom se stalo to, co jsem neočekával, protože jsem v srpnu odmítl trenérský post ve Dvoře Králové a slíbil rodině, že už se na střídačku nevrátím. Přišel Hronov a byla to pro mne výzva. Chtěl jsem dokázat sobě i divákům, že tomu ještě stále rozumím. Odjížděl jsem na první zápas do Vrchlabí s přesvědčením, že musíme vyhrát a podařilo se. Vzhledem k tomuto utkání to pro mne bylo všechno jednodušší. Hráči se ke mně chovali velice hezky, protože asi cítili nový impuls.

Neříkejte mi, že se svou poněkud prudší povahou nebyly žádné konflikty?
Je pravda, že se o mě říká, že jsem impulsivní trenér a hrát pode mnou je někdy řehole, ale s léty jsem vše trošku přehodnotil i své vystupování a myslím, že mě kolektiv v Hronově přijal. Jsou tam převážně hráči, kteří působili ve vyšších soutěžích a tak mají ke sportu profesionální přístup.

Po rozpačitém úvodu sezóny a několika nezdařených utkáních se týmu podařilo zabrat a probojovat se do šestice nejlepších. Došlo k obměně týmu, nebo jaká byla pro hráče motivace?
Myslím, že bylo na čem pracovat, a to zejména na psychice hráčů. Hokej hrát nezapomněli, ale nedařilo se a ani mladý golmánek nepodával až tak přesvědčivé výkony, jaké jsme od něho očekávali. Mužstvo se stmelilo, brankař Svoboda vnesl větší klid do mužstva, začalo se dařit proměňovat šance a hra šla neuvěřitelně nahoru.

Plánujete své působení jako trenér v hronovském HC i na příští sezónu?
Když jsem vstupoval na střídačku, byl jsem přesvědčen, že tato sezóna je pro mě skutečně tou poslední. Nyní, po myslím si úspěšném angažmá, jsem dostal od klubu novou výzvu nabídku na prodloužení smlouvy. Po určitém jednání jsem vyslovil některé požadavky, které nebudu zveřejňovat a nakonec jsme si plácli.

Soutěž byla letos hodně vyrovnaná, na co se budete chtít v té další zaměřit?
V Hronově je jako ve většině mužstev velice úzký kádr a je potřeba ho vhodně doplnit. Je až s podivem, jak pan Šťavík s panem Exnerem dokáží objevit vhodné tipy hráčů. Bylo by na místě sehnat ještě nějaké bojovníky, kteří by do mužstva vnesli více tvrdosti a dohrávání soubojů. Tento mančaft je více technický a když přijede soupeř jako Jaroměř, který to trochu víc maže, nedokážeme na ně nic vymyslet.

Proběhla již nějaká předběžná jednání s hráči o setrvání i v příští sezóně?
Tato rozhodnutí, kdo přijde a kdo odejde jsou v kompetenci vedení HC a já jim jen řeknu svůj názor, koho bych si v týmu dovedl představit.

Mezi mládeží se najde i několik hokejových talentů. Počítá se s případným rozšířením hráčů o místní dorostence?
Mládež je v současném českém hokeji ten největší problém. Je to velice drahý sport a děti, které vycházejí z mládežnických soutěží, mají za úkol nejprve dobře studovat a připravit se na vstup do civilního života a tak neprojevují moc velký zájem hrát za své město. (jim)