Co vás přimělo k tomu, že nyní cestujete po Evropě na svém jízdním kole?


Do roku 2003 jsem podnikal jednodenní cesty se snahou o maximální vzdálenost za den, a pak jsem díky tomu (respektive díky informacím na mém webu) dostal nabídku zúčastnit se cesty do Monaka v roce 2004. A protože se mi ta cesta líbila, tak jsem se pak začal sám vydávat na další cesty.


Jezdíte sám, nemáte z toho trochu strach?


Ani ne, zkušenost mi potvrdila, že lidé jsou v zásadě dobří. A moje filosofie je „proč by mi měl někdo něco dělat, k čemu by mu to bylo, a jak by si tím pomohl?“ Je sice pravda, že víc lidí se spíš ubrání než jeden člověk, ale na druhou stranu, když tábořím sám, tak nemluvím, tudíž na sebe neupozorňuji, a navíc včas slyším, když se někdo blíží – takže třeba zhasnu čelovku nebo si sednu, abych nebyl tolik vidět. Navíc jezdím dlouho do večera, takže minimalizuji šanci, že večer po utáboření půjde ještě někdo okolo. A když mě někdo uvidí ráno, tak už je to jedno. Ale jak říkám, i když někoho potkám už večer nebo v noci, tak ani to není zásadní problém. Jistým rizikem by mohla být nehoda nebo jiný úraz, kdy bych potřeboval ošetřit, případně porucha, kdy se kolo stane nepojízdným. Ale ještě se mi nestalo nic, co bych nedokázal vyřešit.


Jak jste na tom s jazykama, domluvíte se všude anglicky?


Anglicky se dá obecně lépe domluvit s mladšími lidmi ve větších městech. Ale záleží hlavně na konkrétní zemi. V bývalém západním Německu se anglicky domluvíte téměř s každým, v bývalém východním Německu se anglicky (ani rusky) nedomluvíte téměř s nikým. Velmi dobře se mi komunikovalo na Litvě, kde lidé nad 35 let umí rusky, lidé do 25 let umí anglicky, a lidé od 25 do 35 let umí anglicky i rusky. A mnoho Litevců umí navíc polsky. V Rusku, Bělorusku a na Ukrajině se domluvíte rusky, s mladšími ve městech i anglicky. V Maďarsku se nedomluvíte téměř s nikým, občas někdo umí trošku německy. V Rumunsku se také nedomluvíte, jen občas mladší lidé ve větších městech umí anglicky. Polsko neumím posoudit, tam jsem mluvil polsky; ve Francii a Itálii je to s angličtinou slabší; a na území bývalé Jugoslávie jsem kombinoval asi deset srbochorvatských slov s ruštinou a slovenštinou.


Pokud bych chtěl vyjet do ciziny, podívat se na nějaké zajímavé místo, co by jste mi doporučil?


Přijde na to, co člověka zajímá. Třeba v Mnichově a ve Vídni jsou pěkná technická muzea. V každém z nich jsem byl celý den, od otevření do zavření. A konkrétně v té Vídni si asi něco najde každý, navíc je dost blízko, a ani cestou do ní nejsou velké kopce.


Úplný rozhovor zde