Je známo, že v 17. století se nejbohatší ruské rodiny obdarovávaly vajíčky zlacenými, nebo malovanými vynikajícími umělci. Car Alexej nechal například kolem roku 1600 vyrobit téměř čtyři desítky tisíc takto zdobených vajec a nechal je rozdat poddaným. Od 18.století k nim přibyla vajíčka porcelánová a skleněná. První ruské porcelánové vejce pochází z dílny Dmitrije Vinogradova z roku 1749.

Přímo světově proslulá byla však koncem 19.století vejce věnovaná cary jejich blízkým.Šlo o drahocenné originály z umělecké dílny carského dvorního klenotníka Carla Petera Fabergé z porcelánu,slonové kosti,zlata a drahých kamenů.

Podle některých pramenů předkové rodiny Fabergé pocházeli z Německa. Mnohem pravděpodobnější verzí však je, že jejich hugenotská rodina uprchla v 17.století z náboženských důvodů z Francie a část se usadila v Rusku.

Tady se v Petrohradě roku 1846 narodil, později nejznámnější její člen Carl Peter Fabergé A teprve po přestěhování do Německa vystudoval v Drážďanech a klenotnickou praxi získával v mnoha zemích až se stal jednou ze špiček ve svém oboru v Evropě. Není divu, že po návratu do Ruska byl jmenován dodavatelem carského dvora a následně dvorním klenotníkem ruského cara Alexandra III. i potom jeho syna Mikuláše II.


Spolu s mladším bratrem získal Peter velké zkušenosti a praxi jako restaurátor sbírky klenotů petrohradské Ermitáže. Pro carskou rodinu vyráběla dílna Fabergé z počátku především šperky,brože,spony,stolní hodiny, svícny, skřínky na klenoty, stolní stříbro,zlato apod. Světovou proslulost získalo však 56 kusů velikonočních vajec,nejdražších skvostů svého druhu na světě.

Dílna Fabergé je vyráběla od roku 1885.Čtyřicetsedm z nich se zachovalo dodnes i když v kremelské klenotnici je jich jen deset. Ruská vláda jich podstatnou část prodala do zahraničí právě tak jako i jiné šperky a malby.

Dnes jsou roztroušeny v různých muzeích, převážně ve Spojených státech, nebo v rukou zámožných soukromých sběratelů, k nimž patří i britská královna Alžběta II. či švédský král Carl Gustav.Už po třicet let jich největší počet vlastní, lépe řečeno vlastnil, tiskový magnát Malcom Forbes.

Kromě zakázek pro cara vyrobila dvorní klenotnická dílna Fabergé také sedm vajec pro majitele zlatých dolů na Sibiři, Kelcha.Byla to luxusní pozornost solventního milujícího manžela jeho ženě Barbaře.Ale ani takový dar manželství nezachránil. Barbara utekla i s Fabergého vejci do Paříže, kde je v roce 1920 prodala. .

Které je nejkrásnější ?

Za nejkrásnější a nejdražší velikonoční vejce světa z produkce rodiny Fabergé se pokládá „Korunovační vejce“. Car Mikuláš II. je věnoval své ženě carevně Alexandře Fjodorovně o Velikonocích v roce 1897. Vejce zcela splňuje tradiční vlastnost Fabergého vajíček, jež obvykle ukrývají nečekaná překvapení. V tomto případě při otevření vejce vyjede z vnitřku miniaturní replika carevnina kočáru, který ji kdysi vezl ke korunovaci do Moskvy. Vejce, na němž denně mnoho hodin pracoval mistr dílny Fabergé po dobu patnácti měsíců, je ze zlata, emailu a diamantů. Hodnota tohoto nádhernéhbo vajíčka je údajně 24 milionů dolarů.

Krásným kusem špičkové klenotnické práce je i „Vejce s kukačkou“, stejně tak i „Pomerančovníkové vejce“ z nefritu s drahokamy. Nenápadné krásné „Renesanční vajíčko“ bylo posledním, které své ženě carevně Alexandře věnoval car Alexandr III.o Velikonocích v roce 1895. Krabička ve tvaru vejce je pokryta bílým achátem s motivem zdobeným zlatem a drahými kameny.

A tak bychom mohli jmenovat a vypočítávat přednosti jednotlivých Fabergého vajíček ještě dlouho. Ať už skrývají třeba Kreml nebo zlatý a platinový vlak transsibiřské magistrály.

Petrohradský Carl Peter Fabergé se mohl chlubit tím, že k jeho stálým zákazníkům patřily korunované hlavy Evropy i orientální monarchové. Sídlo firmy Fabergé bylo v Petrohradě, další pobočky byly pak ještě mj. v Moskvě, Kyjevě a později i v Londýně. Dohromady zaměstnávaly na sedm set zkušených uměleckých řemeslníků. Roku 1897 švédský královský dům propůjčil Carlu Peteru Fabergé rovněž titul dvorního zlatníka. Jeho dílo také v roce 1900 proslavilo Rusko v tomto směru na Světové výstavě v Paříži v roku 1900.


Najednou bylo všechno jinak

Po říjnové revoluci byla carská rodina vyvražděna. Dvornímu klenotníku Fabergé se podařilo v roce 1918 z Ruska uprchnout do německého Wiesbadenu a o dva roky později, 24.září 1920, v Lausanne ve Švýcarsku, zemřel.

Práva od dědiců rodiny Fabergé získala až v roce 1989 německá zlatnická firma Victor Mayer z Pforzheimu v Badensku Württembersku a výrobu zlatých velikonočních vajec, s využitím původních originálních technik, obnovila v roce 1990.

Sláva rodinného jména Fabergé však zůstává nadále živá. Před časem přinesl český časopis „Xantypa“ zajímavý rozhovor s vnukem Carla Petera Fabergé jménem Theo, z pobočky rodinné firmy v Londýně, který vyprávěl o dnešním způsobu výroby a prodeje tradičních vajec Fabergé.

Kulturní mecenáš jako Deus ex machina


Sbírka carských velikonočních vajíček a dalších skvostů od firmy Fabergé, v majetku rodiny Malcoma Forbese, měla být původně vydražena v britské aukční síni Sotheby´s. Přípravy už vrcholily, ale stalo se něco neočekáváného.

Sbírku ještě před dražbou celou koupil ruský kulturní mecenáš, viceprezident ropné společnosti Viktor Vekselberk, jehož majetek se odhaduje na dvě a půl miliardy dolarů. Chce, aby soubor byl instalován na výstavách v Rusku a po světě a potom zvažuje vybudování soukromého muzea.
Za více než 200 kusů unikátních Fabergého děl zaplatil nový majitel v New Yorku sto milonů dolarů a přivezl je po mnoha letech s velkou slávou zpět domů do Ruska.

Některé zlé jazyky se však nechaly slyšet, že kulturní mecenáš Vekselberk chtěl tímto romantickým činem prý jen vylepšit image moderních ruských zbohatlíků. Pokud ano, pak se mu to podařilo dokonale.


Ludmila Ladýřová

Z archivu Hradeckého deníku