VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České korunovační klenoty symbolem české státnosti

České korunovační klenoty tvoří souhrnný název pro předměty, které se používají při korunovaci českých králů. Korunovací pak rozumíme slavnostní ceremoniál, při kterém se do rukou korunované osoby vkládá zvláštní moc a výsady.

27.9.2008
SDÍLEJ:

České korunovační klenotyFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Korunovační klenoty jsou národní kulturní památkou, za niž byly prohlášeny v roce 1962 na druhém místě po Pražském hradě. Základní soubor těchto předmětů přitom tvoří: Svatováclavská koruna Karla IV., k ní náležející pouzdro a poduška, královské žezlo a jeho pouzdro, královské jablko a jeho pouzdro, korunovační plášť a další oděvní součásti: pás, manipul, štola a hermelínový límec. Ve středověku patřily k souboru ještě: prsten, zlaté náramky a křišťálová nádoba na sv. olej. Nejznámější mezi lidmi jsou: koruna, jablko a žezlo. Svatováclavská koruna je klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 - 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř 2,5 kg. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země - sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Jablko je zhotoveno ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 g. Na kruhu pod křížem je latinský nápis, který lze přeložit jako „ Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá.“ Žezlo je zhotoveno ze zlata téže ryzosti jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží cca 1kg.

Klenoty jsou uloženy v Korunní komoře v chrámu sv. Víta. Znáte odpověď na tuto hádanku? Je jich sedm, ale žádný z nich sám nic nezmůže. Co je to? Jsou to klíče k sedmi zámkům ke dveřím a k pancéřové skříni, ve které jsou klenoty uloženy. Držiteli klíčů jsou: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Pro magické číslo sedm se rozhodl již císař Karel IV., který sepsal též protokol samotné korunovace.

Hodnotu Českých korunovačních klenotů nelze v penězích vůbec vyjádřit. Největší nebezpečí jim hrozilo za 2. světové války. V září 1938 byly sice odvezeny do filiálky Národní banky v Žilině, kde přečkaly přijetí mnichovského diktátu i Benešovu rezignaci, ale již po měsíci se vrátily zpět do Prahy. V roce 1941 korunu, žezlo a jablko zhlédl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Ačkoli neexistuje důkaz, že si symboly české státnosti vyzkoušel, šeptalo se, že se pověra vyplnila. Totiž: kdo si nasadí korunu neoprávněně a není z královského rodu, má do jednoho roku zemřít nepřirozenou smrtí. Heydrich si ji nechal předložit 19. listopadu 1941, následkům atentátu Kubiše a Gabčíka podlehl dne 4. června 1942.

Korunovační klenoty mohou být vystaveny jen na jeho území Prahy, při zcela mimořádných událostech. O vystavení korunovačních klenotů má právo rozhodnout výhradně prezident republiky. Až dosud byly tyto naše korunovační klenoty vystaveny desetkrát. Poprvé v roce 1929 od 22. do 29. září při příležitosti oslav Svatováclavského milénia a dostavby katedrály. Vystaveny byly v chrámu sv. Víta. V roce 1945 od 25. do 30. října při příležitosti konce 2. světové války a výročí vzniku republiky. Opět byly vystaveny v chrámu sv. Víta. V roce 1955 byly znovu vystaveny v chrámu sv. Víta od 1. do 6. července při příležitosti konání první československé spartakiády. V roce 1958 byly vystaveny ve Vladislavském sále od 23. května do 30. srpna u příležitosti 1. celostátní výstavy archivních dokumentů. V roce 1968 byly vystaveny v Plečnikově síni od 26. října do 3. listopadu při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky. V roce 1975 byly vystaveny v bazilice sv. Jiří od 2. do 25. května jako součást oslav 30. výročí osvobození ČSSR. Roku 1978 byly vystaveny v Karlově síni Starého královského paláce od 26. června do 4. prosince u příležitosti výstavy „Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR“, která byla pořádaná k 600. výročí úmrtí Karla IV.

V roce 1993 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 29. ledna do 7. února při příležitosti vzniku České republiky. V roce 1998 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 23. října do 1. listopadu při příležitosti 80. výročí vzniku samostatné ČSR. V roce 2003 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 3. do 13. července při příležitosti 85. výročí vzniku Československé republiky, 10. výročí vzniku České republiky a volby nového prezidenta republiky.

Již pojedenácté v historii naší republiky se sešlo dne 17. dubna 2008 sedm nejvýznamnějších mužů naší země a odemklo jedno z nejstřeženějších míst v areálu pražského Hradu, korunní komoru chrámu Svatého Víta. Ve dnech od 19. do 29. dubna 2008 jste je mohli shlédnout při příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky a znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky. Vystaveny byly tentokrát ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Podtrženo a sečteno:

Každý stát, každá kultura, každý národ a dokonce i každý člověk musí mít před sebou něco, čemu věří a k čemu může upínat svůj zrak v těžších časech, kdy se situace zdá neutišitelná a on se cítí zcela bezmocný.

V těchto chvílích se v srdci rodí touha mít svého ochránce, patrona, bojovníka za naše práva, někoho, kdo se zachoval co nejlépe a nám tím dodává sílu, že vytrval až dokonce. Zvolili jsme si Sv. Václava.

Den české státnosti každoročně připadne na 28. září. V tento den si tak připomeneme další výročí jeho mučednické smrti. Slyš Václave, český kníže, patrone našeho národa, NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM!

(Jiří Polák)

27.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ledovka na silnici. Ilustrační foto.

Kluzké silnice, silničáři už museli vyjíždět

Ilustrační foto.

Jaroměři nepomohl ve Wikov aréně ani hattrick Hlavničky

Páteční svátek oslaví v Důstojnické besedě oceněním občanů při Galavečeru

Jaroměř-Josefov - Státní svátek 17. listopadu, Den boje za svobodu a demokracii, si i letos v Jaroměři připomenou oceněním občanů města.

Běžkařské stopy vedou do Jestřebích hor, na sjezdovky můžete i do Teplic

Náchodsko, Jičínsko - Ačkoliv se zdejší sněhové podmínky nemohou vyrovnat poměrům blízkých Krkonoš nebo Orlických hor, tak i na Náchodsku mají sportovci možnost věnovat zimním sportům. Nejlepší podmínky pro sjezdové lyžaře nabízí Skiareál Kamenec v Teplicích nad Metují, který jako jediný na Náchodsku disponuje sněžnými děly. Nabízí dvě denně rolbou upravované, uměle zasněžované sjezdové tratě o délce 500 metrů.

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Obětavý hasič zachránil ženu z potoka a stal se Mladým hrdinou

Police nad Metují - Zdánlivě všední pondělní ráno se nesmazatelně zapsalo do života studenta Tomáše Jirmana z Radešova. Při své cestě do školy si v tu dobu sedmnáctiletý Tomáš v místním potoce všiml něčeho neobvyklého. „Přišel jsem k zábradlí a uviděl ležet starší ženu v potoce. Vedle ní ležela hůl,“ popisuje svůj zážitek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT