Desítky návštěvníků zaplnily příjemně vytopený sál suchodolského pohostinství, kde se konal 22. ročník Čůčobraní. Celkem 38 vzorků nerévových vín museli ochutnat porotci, aby na konci náročného degustačního podvečera ocenili ty nejlepší i nejhorší nápoje.

Zatímco do kategorie bílých vín byly přihlášeny pouze dva vzorky, mezi červenými se jich tradičně o pocty nejvyšší ucházelo mnohem více – plných 36. Ze dvou bílých vín zvítězilo to méně sladké a z prvenství se tak mohl radovat květ z černého bezu Pavla Syrovátky z Krčína.

To mezi červenými víny byla situace výrazně napínavější – opět se potvrdilo, že Čůčobraní je zasvěcené višňovým vínům. To nejlepší z pohledu poroty letos přihlásil do soutěže Miroslav „Sigi“ Černý, jenž získal cenu Královna sklepa a překazil pak Petru Tyčovi, kterému patřilo rovněž za višňové víno druhé místo, možnost zvítězit po třetí v řadě. Třetí skončil Tomáš Kadlec z jehož alchymistické laboratoře vybublalo rovněž chutné višňové.

Ani u divácké ceny nedošlo ke změně ovoce a z udělených bodů příchozích, kteří poctivě koštovali a své dojmy zapisovali bylo rozhodnuto, že nejúspěšnější mok z pohledu návštěvníků vyprodukoval Libor Pekař.

„No ještě v Polici jsem přemejšleli, že to vylejem do kanálu… Ale nakonec jsme to přihlásili. Standa říkal: ,Je to sladký, to je v pohodě, tady vyhrávaj ocťáky. Nejhorší bejt nemůžeš.’ No a já jsem mu uvěřila,“ svěřila se držitelka asi nejočekávanější předané ceny – tou byla Cena sraček pro nejhorší patok. Lesní směs ze zahrádky, což byla jahoda dobarvená borůvkou, přihlásila do soutěže Šárka Fetterová, která pak po vyhlášení musela „za odměnu“ vypít třetinku neúspěšného moku.

Po vyhlášení výsledků došlo i na zlatý hřeb večera v podobě baletně–pantomimického melodramatu Flusalka, který setsakramentsky netradičním pojetím nadšenému publiku odkryl některé dosud skrytá poselství Dvořákovy opery Rusalka…