VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Istanbul - střet východní a západní kultury

Istanbul/Broumov /FOTOGALERIE/ - Po návštěvě takových evropských metropolí jako je Berlín, Řím, Stockholm, Kodaň či Paříž, jsem toužila poznat něco exotičtějšího. Má volba proto padla na Istanbul. Využila jsem nabídky cestovní kanceláře a pokud si i vy pohráváte s myšlenkou navštívit toto město s bohatou historií, vřele vám doporučuji udělat totéž.

24.6.2010
SDÍLEJ:

Pohled na Galatskou věž z Bosporu.Foto: Mirka Soldánová

V ceně většinou bývá doprava, ubytování a snídaně. Cestovní kanceláře vydělávají především na provizích z nákupů v obchodech, které vám delegát doporučí či na fakultativních výletech. Toho se ovšem účastnit nemusíte, program zájezdu si raději naplánujte sami, vyjde vás to levněji. S knižním průvodcem v tašce a se základními znalostmi angličtiny vše hravě zvládnete.

Tři týdny mě dělily od rozhodnutí využít lákavé nabídky CK a přistání na letišti Sabiha Gökcen v asijské části Istanbulu. Hned po příletu jsem zažila kulturní šok, minarety vykukující mezi mrakodrapy, všudypřítomná vůně tabáku nebo místních kulinářských specialit či muezínovo svolávání k modlitbě ohromí snad každého. Náš pobyt v Istanbulu měl trvat čtyři dny, ještě před odletem jsme si naplánovali, co a kdy navštívíme. Program jsme však podle nálady upravovali.

Hagia Sophia a Modrá mešit

Tyto dvě impozantní stavby jakoby symbolizovaly celý Istanbul. Křesťanskou baziliku s islámskou mešitou dělí a zároveň spojuje park, tak jako západní a východní civilizaci dělí a spojuje Istanbul. Hagia Sophia, Chrám boží moudrosti, je velmi známý symbol města, baziliku nechal postavit Justinián a ve středověku byla největším svatostánkem na světě, ovšem četná zemětřesení poškodily chrám natolik, že se kopule po 21 letech od dokončení zřítila. Justinián ji nechal okamžitě přestavět. Hagia Sophia po dobytí Konstantinopole byla sultánem prohlášena za mešitu, nyní slouží jako muzeum.

Modrá mešita neboli Sultanahmet Camii má pouze o jeden minaret víc než mešita v Mekce, při dostavbě se však počet minaretů shodoval, což bylo pokládáno za rouhání, proto v Mekce musel být jeden minaret přistavěn. Je to také jedna z mála mešit (ne-li jediná), kde si nemusí nemuslimská žena zakrývat hlavu.

Galatasaray

Většině fotbalových nadšenců se vybaví stejnojmenný klub a Milan Baroš. V Istanbulu jsou tři slavné kluby: Fenerbahce, Besiktas a právě Galatasaray. Fotbal je zde národní vášeň a pokud chcete získat přízeň kohokoliv, začněte se s ním bavit o fotbale. Nejdřív však musíte nenápadně zjistit, jakému týmu fandí, pokud vyslovíte „Baroš“ před fanouškem Fenerbahce, spíše ho naštvete. Reputaci si však můžete okamžitě napravit připomínkou, jak nás Turci porazili na MS 2006. Vyzkoušela jsem si to na vlastní kůži a Baroš byl hned zapomenut.

Galatasaray je však především čtvrť na evropské části kontinentu. Hlavní tepna Istiklal Caddesi spojuje Galatskou věž s proslulým náměstím Taksim. A právě Istiklal Caddesi (na snímku zcela dole) je snad „nejevropštější“ místo v Istanbulu. Je zde nespočet kaváren, drahých butiků a pokud se vám ani to nezdá dost západní, můžete se najíst v KFC. Až se nabažíte západní kultury, stačí přejít Galatský most a znovu se ocitnete v blízkosti Modré mešity, Hagie Sophie či paláce Topkapi.

Ženy- zahalené i nezahalené

Zvláštní úlohu v tomto dvanáctimilionovém městě hrají ženy. Potkat na ulici mladé dívky není nic výjimečného, ovšem zarazí vás, když jedna je oblečená jako typická Evropanka, kdežto její kamarádka je zahalená v nikábu. Většina muslimských žen nosí pouze ešarp (šátek, který skrývá pouze vlasy, obličej je odhalený) a například ženu v burce jsem viděla pouze dvakrát. Do všech mešit (kromě Modré) musí mít ženy zahalené vlasy, ramena a kolena. Při vstupu do jedné menší mešity jsem sklidila posměch místních žen za „uvázaný“ šátek na hlavě. To bylo poprvé a naposled, kdy jsem viděla starší ženy, které daly průchod emocím (možná proto, že v okolí nebyl zrovna žádný muž). Všimla jsem si také, že mezi prodavači a obchodníky nebyla jediná žena a zrovna tak ani jedna žena nás na ulici neoslovila, na rozdíl od mužů.

Smlouvání na bazarech

Bez smlouvání v Turecku nakupovat prostě nelze. Ten, kdo si nepřiveze šperk či šátek z Velkého bazaru, jakoby v Istanbulu ani nebyl. Každý si tu přijde na své, oblečení, boty, zlaté šperky nebo koberce si vybere i ta nejmarnivější Evropanka; vždyť je tu více než čtyři tisíce obchodů! A hlavní zásada stále platí: smlouvat, smlouvat, smlouvat. Pokud byste zaplatili prodavači jím navrženou částku, urazíte ho. Pro Turky je smlouvání zábava, nabídnou vám čaj nebo kávu a rádi si s vámi popovídají. My jsme se například dozvěděli to, že domlouvání svatby bez souhlasu manželů je stále běžné. A sympatický prodavač zase nemohl pochopit to, že většina žen v České republice má první dítě až kolem třicítky.

Za návštěvu stojí i méně známý Egyptský bazar. Hned při vstupu vás omámí vůně stovek druhů koření, tabáku nebo cukrovinek. Pozor, smlouvá se však pouze tam, kde není pevně stanovená cena.

Všudypřítomná vůně jídla

Jestli vás největší turecké město neohromí možností nákupů, určitě vás zaujme jeho vůně. Vůně pražené kukuřice, vůně grilovaných ryb či vůně čerstvě vymačkaného ovoce na džus. Můžete ochutnat mořské plody nebo döner kebap. Většina knižních průvodců nedoporučuje nakupovat jídlo u prodejců na ulici, vyhnete se tak případným střevním potížím. Přesto jsme neodolali sezamovým preclíkům (simit) a byly opravdu výborné.

Istanbulané se spokojí s velmi jednoduchou snídaní (bílý chléb, máslo, sýr, olivy) a obědem (polévka, kebap, ryba), ale jejich večeře jsou velkolepé. Jíst se začíná kolem osmé hodiny a končí se klidně kolem půlnoci, poté ještě stihnou zajít do nejbližší čajovny, poklábosit se známými.

Další zajímavost

Turci se dopravními předpisy opravdu nezabývají, silnice se přechází kdekoliv, víceproudé silnice se přechází stylem: hop přes jeden pruh, počkat až projedou auta, hop přes další pruh, počkat, přeběhnout poslední pruh a je to. Pásy jako kdyby vůbec neexistovaly, na dálnici jsem viděla dokonce několik dětí na klínech rodičů, samozřejmě bez pásů. Naopak velmi mě překvapila nádherná, udržovaná dětská hřiště kolem Zlatého rohu. Nic takového jsem v České republice doposud neviděla. Také jsme byli nadšení ze studentské slevy do paláce Dolmabahce (pouhá 1 lira, což je asi 13 korun!), kde se všechny hodiny zastavily v 9:05, v tento čas zde skonal Atatürk.

Zdání klame, především o znalosti angličtiny místních. Tady snad každý umí anglicky, pomyslela jsem si, po chvíli jsem zjistila, že většina má jen pár naučených frází a poté rozhovor začne váznout.

„Siluetě Istanbulu nedominuje žádná jednotlivá stavba; panoráma města vděčí za svou velkolepost nejen Suleymanově mešitě, ale ve stejné míře i chrámu Hagia Sofia, mešitě na náměstí Beyazit, mešitě Yavuz Sultan Selim a ostatním velkým mešitám v srdci města a rovněž nesčetným malým mešitám postaveným manželkami a dětmi sultánů a všem ostatním výstavným starým budovám, jež dosud odrážejí estetické ideály, které jejich architekti vyznávali. Pouze když tyto budovy náhodou zahlédneme průhledem mezi domy nebo alejí lemovanou fíkovníky nebo když zachytíme sluneční paprsky od moře pohrávající si na jejich zdech, můžeme tvrdit, že se kocháme krásou malebnosti.

V chudinských čtvrtích Istanbulu však krása spočívá výhradně v hroutících se městských hradbách, v trávě, břečťanu, plevelu a stromech, které v mých vzpomínkách prorůstají věžemi a zdmi pevností Rumelihisan a Anadoluhisan. Krása zborcené kašny, starého zchátralého paláce, opuštěné sto let staré plynárny, hroutících se zdí staré mešity, spleti vinné révy a větví košatého platanu stínící zčernalé zdi starého dřevěného domu je nepředvídatelná,“ takto vidí své rodné město Orhan Pamuk v knize Istanbul – Vzpomínky na město. Na závěr vám mohu doporučit přečíst si tuto nádhernou knihu a navštívit ještě nádhernější Istanbul.

(Mirka Soldánová, Gymnázium Broumov)

24.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sobotka - Náchod B

Ve šlágru kola slavila úspěch kostelecká taktika

Počítání volebních hlasů.

V hradeckém kraji vystavili voliči účet i architektům krajské koalice

Těším se na to, co mi život přinese nového, říká Soňa Marková

Náchod - “Výsledky voleb jsou pro mě osobně a hlavně pro KSČM velkým zklamáním. Nečekali jsme, že se hlasy přesunou tak významně ke stranám, které jsou spíše populistické. Ale voliči rozhodli,” říká poslankyně za KSČM Soňa Marková.

Triumf ANO, debakl levice, Bělobrádek uhájil křeslo o 173 hlasů

Královéhradecký kraj - Volby do Poslanecké sněmovny na území Královéhradeckého kraje de facto kopírovaly výsledek v celé České republice. Drtivým způsobem vyhrálo hnutí ANO, těžkou porážku utržily levicové strany.

Volební účast v kraji převýšila celostátní průměr. Na 12. mandát to nestačilo

Hradec Králové - Lidé v Královéhradeckém kraji jsou odpovědnější a k volbám jich chodívá více, než je celostátní průměr. Letos k volebním urnám dorazilo 63,25 procenta oprávněných voličů.

Jan Birke: „Musíme zachránit značku ČSSD"

Královéhradecko /ROZHOVOR/ - Lídr královéhradecké krajské kandidátky ČSSD Jan Birke svůj post poslance obhájil, ale po skončení voleb a sečtení hlasů bylo vidět, že k radosti má daleko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení