Jedním z knižních titulů, jež se poprvé objevily na pultech knihkupectví v době konání sedmnáctého ročníku veletrhu Svět knihy pořádaného v Praze, je další svazek rozsáhlé ediční řady Velké dějiny zemí Koruny české, která je vydávána nakladatelstvím Paseka.

Nový díl nesoucí pořadové číslo IX. je věnován zevrubnému pohledu na časové období vymezené dvěma významnými letopočty: rokem 1683 - úspěšné obraně Vídně před tureckým nebezpečím, a rokem 1740 – kdy se úmrtí císaře a krále Karla VI. stalo prologem změn v celoevropské politice.

Tři okruhy

Čtenářům je ve třech základních tematických okruzích zprostředkován komplexní pohled na epochu, která byla nazývána dobou temna a v minulosti vykládána značně ideologicky. Autorský kolektiv tvořený pěti významnými odborníky uvádí zájemce o danou problematiku v první části knihy nejprve do širších politických souvislostí. Na stránkách publikace je možné ‚navštívit‘ významná evropská bojiště, na nichž probíhaly v té době válečné konflikty, které více či méně ovlivňovaly i život v zemích Českého království.

Značný prostor je věnován zejména tureckým válkám a válce o španělské dědictví. Zde je publikováno mnoho cenných informací, které dokládají významnou účast aristokratů z českých zemí, kteří zastávali významné posty v důstojnických sborech armád, ale i na poli diplomatickém. Závěr této pasáže je věnován událostem, které souvisely s otázkou uznání pragmatické sankce, dále reflexi souvislostí evropské politiky, které se týkaly soudobé společnosti a také problematice reálií spojených s jazykovou otázkou a dobovou mentalitou obyvatel.

Další část knihy je věnována podrobné analýze společnosti doby vrcholného baroka a jejím strukturám. Před očima čtenáře defiluje prostředí aristokracie, církve, měšťanstva a obyvatel venkova. Stranou nezůstává problematika židovské minority a lidí na okraji společnosti. Kompaktně je popsán systém správy země, hospodářské souvislosti a mnoho cenných informací je možné dozvědět se v pasážích věnovaných mikrosvětu sociálních vztahů vrchností a jejich poddaných. Obzvláště v této oblasti je publikováno mnoho nových zjištění, která posouvají dosavadní, často jednostranně zaměřený úhel pohledu poněkud jiným směrem.

Nejrozsáhlejší a také nejvíce atraktivní je třetí, závěrečná část publikace. Je věnována baroknímu umění zasazenému do kontextu tvorby v okolních zemích ve všech jeho podobách a souvislostech. Je zde pojednáno o všech významných umělcích, kteří působili nejen na území zemí Koruny české. Vedle známých osobností – malířů Petra Brandla, Jana Kupeckého, Antona Kerna, Michala Leopolda Wilmanna, sochařů Matyáše Bernarda Brauna, Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, architektů Jana Blažeje Santiniho, Johana Bernarda Fischera z Erlachu - zde figuruje celá plejáda jmen, jejichž tvorbu přiblížilo veřejnosti moderní uměnovědné bádání.

Objevné jsou pasáže pojednávající o sochaři Jiřím Františku Pacákovi a jeho uměleckých současnících, jejichž tvorba je rozeseta na východě Čech – Turnovsku, Jičínsku, Hradecku. Značný prostor je věnován osobě mecenáše, hraběte Františka Antonína Šporka a jeho areálu v Kuksu, ale i kulturním aktivitám církevních hodnostářů na Moravě a ve Slezsku, díky nimž se zejména v Olomouci a Kroměříži dochovaly soubory cenných uměleckých děl.

Barokní krajina

Podrobně je zpracováno téma barokního aristokratického sběratelství, z něhož se některé fondy dochovaly in situ dodnes. Popsán je též fenomén tzv. barokní krajiny, jehož prvotním příkladem byla kultivace okolí Jičína provedená z popudu Albrechta z Valdštejna, o níž je pojednáno v jiném díle této ediční řady. Velká pozornost je věnována historii uměleckého řemesla, přehledu knižní kultury a hudební scéně doby vrcholného baroka. V těchto tématech je čtenář zaveden do světa tiskařských dílen, z jejichž lisů vycházelo mnoho kvalitních tisků i v českém jazyce, do chrámů a intimního prostředí šlechtických sídel, ve kterých byly díky mecenátu šlechty i duchovenstva provozovány hudební produkce vysoké úrovně často s aktivním podílem jednotlivých aristokratů.

Kvalitní textovou část publikace doprovází velké množství obrazového materiálu. Na několika černobílých snímcích jsou vyobrazeny stavební památky v podobě, která již není aktuální, a technická kvalita některých barevných fotografií také neodpovídá běžným zvyklostem. Nepříliš šťastnou se může v několika pasážích knihy zdát volba fotografií s početní převahou výběru vyobrazení uměleckých děl nacházejících se v Praze. Významným mimopražským památkám a uměleckým dílům by mohlo být v obrazovém doprovodu věnováno trochu více prostoru.

To však nic nemění na tom, že péčí nakladatelství Paseka vyšla kvalitní publikace, jedna z nejlepších v této ediční řadě. Po jejím přečtení si uvědomíme, že čas vrcholného baroka nebyl dobou temna, ale velkého duchovního vzepětí, které se může stát inspirací i lidem žijícím na počátku 21. století. ⋌ Stanislav Vaněk