Camerata Nova Náchod je festival komorní hudby, na kterém vystupují především neprofesionální komorní sdružení. „Je to naší doménou, že tam vystupují zejména neprofesionálové z regionu i místní ZUŠ,“ podotýká šéf organizace obou festivalů Jiří Hejzlar. „Letos měl být jubilejní padesátý ročník, ale bohužel jsme to museli kvůli nařízením přesunout na další rok,“ krčí smutně rameny.

Scénář není nepodobný tomu loňskému. Minulý rok se festival rušil také až ve finální fázi příprav, kvůli náhlému výskytu koronaviru a následujícímu rušení nejen kulturních akcí. „Letos jsem měl oba festivaly vymyšlené skoro celé, už jsme v podstatě finišovali,“ nešťastně vysvětluje Hejzlar. „Camerata Nova se krom zahajovacího a závěrečného koncertu vždy koná v nějakém kostele na Náchodsku. Letos jsme měli zamluvený kostel například v Otovicích nebo na Novém Hrádku,“ doplňuje.

V případě Prima sezóny byl zajištěný zahajovací koncert a připravené formy několika workshopů. „Oblíbený workshop byl ten s graffiti. Napadlo nás, že bychom mohli malovat na kameny přímo na náměstí, což by mohlo mít úspěch,“ popisuje Hejzlar plány, které zatím ale nenajdou naplnění. Svou účast na festivalu již přislíbilo několik hostů. Stejně jako každý rok, i letos se měl účastnit David Andrš se svým jedinečným bubenickým programem. Letos měla na dětskou Prima sezónu, tedy část festivalu pro nejmenší, dorazit i Magdaléna Reifová z Kouzelné školky, která by tak navázala na návštěvu Michala Nesvadby v roce 2019. „Měl dorazit i Milan Peroutka s kapelou Perutě, což mě ohromně mrzí. Je to hudba pro mladé a mohlo to být opravdu fajn,“ poznamenává.

„Zkrátka jsme měli připravené skoro všechno, zbýval už jen tisk propagačních letáků a plakátů,“ rozmrzele doplňuje Hejzlar, který ještě nedávno uvažoval alespoň o zkrácené formě festivalu. „Bohužel se nám nepřihlásilo ani moc soutěžících, což je vzhledem k distančnímu fungování škol ale pochopitelné,“ vysvětluje situaci s uměleckými soutěžemi v kategoriích fotografie nebo filmu.

Jako náhradu za poslední dva nerealizované ročníky obou kulturních událostí hodlají organizátoři uspořádat v květnu alespoň výstavu, která by měla oživit okolí sochy Josefa Škvoreckého na náměstí. V plánu je osm panelů, na kterých budou chronologicky seřazené fotografie z ročníků 2016-2019. „Na každé straně toho panelu bude reprezentován jeden festival s tím, že uvedeme i plánovaný termín konání v roce 2022,“ doplňuje představy Hejzlar.

Daniel Vachek