Václav Foglar se narodil v Machově roku 1916. Po okupaci republiky v roce 1939 uprchl za hranice a postupně se dostal až do Anglie, kde se zařadil do čsl. stíhací perutě RAF jako operační pilot. Po druhé světové válce nastoupil u ČSA jako dopravní pilot. Život významného machovského rodáka, který získal řadu nejen československých, ale i britských a francouzských vyznamenání, byl tragicky ukončen v jeho dvaatřiceti letech. Stalo se tak 21. prosince 1948, a to při pravidelném letu Praha – Řím – Athény – Lydda, kdy narazil do zalesněného svahu předhůří Taygethos v Řecku.

Nedělní slavnostní akt si nenechala ujít nejen řada machovských občanů, ale také Foglarovi příbuzní – syn Petr Foglar a synovec Josef Vlček. U této příležitosti poctili dále Machov svou návštěvou i zástupci Asociace pilotů RAF z druhé světové války, k nimž Václav Foglar patřil a v jejichž řadách se proslavil svou odvahou a podílel se na porážce fašistického Německa a tím i osvobození naší vlasti.
„S myšlenkou vytvoření trvalé památky na Václava Foglara přišlo několik zdejších občanů. Nápad se ujal a na jaře se započalo s jeho realizací. Na památník byl nejprve vybrán vhodný kámen z božanovského lomu. Po jeho ukotvení na náměstí následovalo zhotovení pamětní žulové desky a úprava kamene kameníkem pro její usazení,“ popsal stručně práce starosta městyse Machov Jiří Krtička. „Pomník byl postaven jako poděkování Václavu Foglarovi. Všem nejen současným, ale i budoucím by měl především trvale připomínat odvahu našeho rodáka a jeho zásluhu o svobodu vlasti,“ doplnil starosta.

Po jeho slovech se již syn Václava Foglara Petr Foglar ujal odhalení pomníku a zazněla Československá státní hymna v podání souboru ze Základní umělecké školy v Hronově. Program obohatilo čtení životopisu Václava Foglara, které doplnily i úryvky z jeho válečného deníku. Nakonec pak ještě promluvil zástupce Asociace pilotů RAF Jaroslav Hofrichter. „S Václavem Foglarem jsme se znali z Anglie. On byl u stíhačů a já u bombardérů. Scházeli jsme se vždy v českém klubu, kde jsme si říkali o všem, co jsme prožili,“ zavzpomínal Jaroslav Hofrichter. „Buďte hrdi na svého rodáka, který dělal čest nejen vaší obci, ale i celé naší zemi,“ řekl Hofrichter. (Zuzana Kubečková)