Když jsem se pozdě v noci vracel domů, moje pocity byly rozporuplné. Drtivá většina lidí hned po příchodu vyrazí na stejné místo, pro pivo. Ani já jsem nebyl výjimkou, ale jaké to bylo překvapení, když jsem za dvě piva zaplatil skoro dvě stě korun. Místo klasických plastových kelímků se rozdávaly kelímky vratné, záloha byla padesát korun. Kdo tohle vymyslel, to tedy nevím.

Náladu mi po pivním zklamání vylepšily skupiny. I ty, které jsem neznal, byly super. Bloc Party a Thirty Seconds to Mars, hlavní úterní taháky, to už byla jen třešnička na dortu. Při vystoupení Bloc Party vypadla zhruba na patnáct minut elektřina, ale nikomu to nevadilo, nikdo nepískal. Naopak, všichni se začali bavit po svém a party ve stanu pokračovala i bez hudby.

Ve stanu? Ano, právě tam byla letos umístěna hlavní úterní stage. Všichni se hrnuli do obřího stanu, přitom na obloze nebyl ani mráček. Komu tedy není všechno jedno, byl dost zklamán. Po několika minutách se uvnitř nedalo dýchat, všude se rozprostřela mlha od zapálených cigaret, a kdyby se chtěl jít kdokoli vyvětrat na čerstvý vzduch, musel by použít jediný vchod, který do stanu ústil. Nechci ani domýšlet, kdyby se někomu udělalo špatně.

Ačkoli jsem si přišel na své, spousta věcí mi vadila. Vyrazil jsem na open air festival, vychutnat si prvotřídní kapely, dát si pivo na sluníčku a užít si s kamarády prázdnin. Místo toho jsem byl zavřený v zakouřené „sauně". A ještě jsem měl žízeň. I tak jsem byl nakonec spokojený a už se těším na pátek. UDG, Skyline a Eddie Stoilow s Petrem Čechem, to bude pecka!

Tomáš Janota