Kulda zde vystavuje sérii třiceti litografií a maleb. Velmi působivé jsou například nejen Kuldův Autoportrét z roku 1995, ale také portréty velikánů jako jsou Wolfgang Amadeus Mozart, Bedřich Smetana, Božena Němcová, Antonín Dvořák, Pavarotti či Sigmund Freud. Jsou zde také zastoupena Kuldova oblíbená témata automobilů. V Zázvorce lze vidět obraz nazvaný Modré bugatti a Citroen.

Samostatnou kapitolou jsou malířovy ironicky vtipná díla Čtyři auta a zajíci, Dvě auta a zajíci nebo Prase na třešních.

„Při vnímání každého uměleckého díla se střetávají dva světy; autorův svět a svět toho druhého, člověka, který umělecké dílo vnímá. Některá díla dovolují v klidu vejít, některá mají toho druhého za vetřelce, brání se, staví mu překážky. Svět grafických prací Stanislava Kuldy pro mne patří k těm druhým,“ řekl při vernisáži výstavy autor úvodního slova Petr Suchánek. Podle něj v některých Kuldových grafických listech vládne téměř nesnesitelné napětí, které zvyšuje použitá grafická technika. „Kresby, jejichž naléhavosti by odpovídalo, kdyby byly nehty vyryty do omítky, jsou realizovány litografií – měkkou a postupnou technikou, která vyžaduje soustředění a vnitřní kázeň,“ dodal Suchánek.

Stanislav Kulda se narodil 23. března 1957 v Náchodě. Vyrůstal v Červeném Kostelci odkud odešel po vyučení litografem v tamním polygrafickém závodě studovat na Střední odbornou školu výtvarnou v Praze na Hollarově náměstí. Studijní léta také využíval ke konzultacím u Oldřicha Hlavsy a k večernímu figurativnímu kreslení u malíře Vratislava Paličky s cílem uspět v přijímacím řízení do ateliéru užité grafiky Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze. Toho se mu i přes několikeré pokusy nepodařilo dosáhnout.

V roce 1987 adaptoval bývalou hasičskou zbrojnici v Dolních Rybníkách na ateliér, který se mu stal útočištěm a pracovním zázemím. V roce 1990 se rozhodl pro působení ve svobodném povolání.

Významným mezníkem na jeho tvůrčí cestě se stalo setkání s grafikem Vladimírem Suchánkem. Když mu v roce 1996 zapůjčil litografický lis, přestal dočasně malovat a svou tvůrčí potenci věnoval objevování kouzla tisku umělecké litografie. Kulda je svými pracemi je zastoupen v soukromých sbírkách doma i v zahraničí.