Na pardubickou premiéru snímku Andělé všedního dne zavítala také představitelka filmové Jarmily. „Poselství tohoto díla pro mě spočívá v tom, že největší hodnotou v životě je láska a jak říká ve filmu nejstarší anděl – laskavost," popisuje slovenská herečka Zuzana Kronerová.

Jakou máte vzpomínku na Pardubice?
Vždy, když jedu vlakem do Prahy, řeknu si: „Jejda, už jsou Pardubice, to jsem za chvíli na místě." Ale také jsem tady již hrála s naším divadlem. V Pardubicích je  krásné divadlo. My slovenští herci se tady cítíme být hýčkáni českým publikem, ale je to i naopak, že když na Slovensko přijedou čeští herci, nosíme je na rukou. Je to pro nás svátek.

Čím to je?
U nás starších to může být i nostalgie po rozpadu Československa. Dnešním mladým to může připadat směšné. Myslím, že je pozdě nad tím lkát. My rádi posloucháme češtinu a těšíme se na nové režisérské koncepce a nové herce, které jsme poznali v televizi či filmu. Je to sváteční pocit. A když si můžeme společně  zahrát, tak je to fantastické. Takto jsem si zahrála jako mladá herečka ve slovenském filmu s vynikajícím Josefem Kemrem a poté se seznámila obě naše divadla – Činoherní klub a Nová scéna – a vzniklo velice něžné přátelství i s Libuškou Šafránkovou, kterou velice obdivuji. Její muž Josef Abrhám se pokoušel hovořit slovensky, dokonce se i slovensky nadaboval, zatímco já češtinu lámu. Těší mě, že se blízké spolupráce dějí i po rozdělení Československa. A pokud mám hovořit o sobě a českém filmu, tak nebýt českých filmařů, již 25 roků nevidím filmovou kameru. Jsem za to velice vděčná. Je to velmi inspirativní.

Jaká byla spolupráce s režisérkou Alicí Nellis?
Nebyla to naše první spolupráce. Ona všechno režíruje s lehkostí a má všechno promyšlené. Vše se odehrává v příjemné, přátelské atmosféře, jako kdyby o nic nešlo. Je velmi laskavá a přitom vše drží pevně v rukou. Je to velice křehká žena, ale s velkou režijní silou. Dokonce nás herce chválí, a to je skvělé. Je výborná psycholožka. Má všech „pět pé". Proto do toho s ní vždy půjdu. Scénář je rovněž vždy zajímavý, nemám proč váhat.

V čem vás zaujal scénář snímku Andělé všedního dne?
Bohužel jsem před natáčením nečetla knížku, ale bylo to něco takového zvláštního a moje postava se mi ohromně líbila. Takovou postavu maminky jsem ještě nehrála. Repliky andělů jsou takové absurdní, esoterické. Na mé postavě se mi  líbilo, že ona jediná na anděly věří. To bylo z mého pohledu přitažlivé. Představovat takovou postavu je radost.

Osobní otázka: věříte v anděly nebo nadpřirozené bytosti?
Osobně anděly neotravuji tak jako Jarmila, kterou ve filmu hraji. Několikrát jsem se přesvědčila, že někdo nám skutečně asi pomáhá. Myslím si, že něco mezi nebem a zemí je.

Co si myslíte, že je hlavním poselstvím tohoto filmu?
Protože jsem ho viděla v Pardubicích poprvé, tak je to pro mě těžká otázka. Pro mě je jeho poselství v tom, že největší hodnotou v životě je láska a jak říká ve filmu nejstarší anděl – laskavost. Velmi se obávám toho, že se z našeho života tento aspekt vytrácí. Nemyslím v našem malém mikrosvětě, kde se v rodině máme rádi a mezi kolegy v divadle máme dobré vztahy, ale tak celkově. Situace na Slovensku je ve většině případů agresivní. Vládne netolerance, egoismus. Každý žije pro sebe. Vytratil se soucit, solidarita a spolupráce. Tento snímek na to poukazuje. Když se budeme mít rádi, tak současný svět ještě nějakou chvíli přežije.

Jste v tomto směru optimistkou?
Já jsem optimistka bez příčiny, když budeme parafrázovat americký film Rebel bez příčiny. Když naše děti byly ještě malé, kolega mi povídá: „Víš, tak ti přemýšlím, jestli jsem ty svoje dva kluky nevychoval k přílišné dobrotě, měli by být trochu dravější" a já mu povídám: „Naopak, děláš to dobře a já se budu snažit vychovávat stejně, protože čím bude na světě takových lidí více, tím bude svět lepší."   (td, len, fa)

Kdo je Zuzana Kronerová
Zuzana Kronerová (narozena 17. dubna 1952, Martin, Slovensko) je slovenská herečka. Dcera slovenského herce Jozefa Kronera a Terézie Hurbanové-Kronerové a sestřenice herce Jána Kronera, představitele filmové pohádky Nebojsa. Původně chtěla studovat filologii, nakonec absolvovala studium herectví a v roce 1974 nastoupila do Divadla pro děti a mládež v Trnavě. V roce 1979 přešla na bratislavskou Novou scénu. Uplatnila se i v televizních inscenacích a seriálech, v rozhlase a v dabingu. Představila se například ve snímcích Pupendo, Štěstí či Habermannův mlýn. Momentálně je její domovskou divadelní scénou bratislavské Divadlo Astorka Korzo '90. Zuzana Kronerová je vdaná, má dvě děti.   (zdroj: wikipedia.org)