Studenti všechno odevzdali ochrance a ministr jim přišel osobně poděkovat. Ať už si to uvědomovali nebo ne, tito dva mladí muži obstáli ve zkoušce, která byla přinejmenším tak důležitá jako kterákoliv jiná v průběhu jejich studií. Šlo o zkoušku, kterou všichni absolvujeme téměř každodenně. Stále ta samá otázka: „Zachováš se poctivě a zodpovědně i tehdy, když tě nikdo nevidí?“ Ona vlastně „skrytá kamera“ funguje stále. Jde o to, na co myslíme, jaké knihy a časopisy čteme v soukromí, jaké filmy nebo videokazety sledujeme, jak se chováme, když jsme úplně sami…

Ve zkoušce poctivosti neexistuje protekce, nelze ji absolvovat s „odřenými ušima.“ Buď projdeme, nebo jednoduše „vyletíme.“ Jedním ze způsobů, jak se na zkoušky připravit, je uvědomění si „skryté kamery“, dokonce i v úplné tmě nebo za zavřenými dveřmi.