VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před sto dvaceti lety se v Jaroměři narodil Josef Marván

Jaroměř - Josef Marván, odborný učitel a ředitel měšťanských škol v Jaroměři (1919-1949), osvětový pracovník, knihovník (1949-1959), sbormistr Jaromíra, publicista, italský legionář se narodil 17. března 1889 v Jaroměři v živnostenské rodině.

17.3.2009
SDÍLEJ:

Josef Marvan na kresbě akademického malíře Jiřího ŠkopkaFoto: Reprofoto Deník

Otec měl řeznictví v Jaroměři na náměstí čp. 37. J.E. Marvan vychodil v letech 1895-1900 a 1901- 1904 obecnou a měšťanskou školu v Jaroměři a jeden ročník německé měšťanské školy v Kuksu (1900-1901). Úspěšně absolvoval Učitelský ústav v Jičíně (1904-1908), kde 1.7. 1908 maturoval a posléze zde získal po úspěšných dvou zkouškách učitelskou způsobilost pro obecnou (1910) a měšťanskou (1914) školu. Od 1. září 1913 do 30. 6. 1914 navštěvoval v Praze celoroční kurs pro učitele měšťanských škol a současně poslouchal na Filosofické fakultě University Karlovy fysiku, chemii a přírodní vědy.

Základní vojenskou službu prodělal o školních prázdninách v roce 1912 a 1913. Aktivně se zúčastnil jako voják první světové války na bojišti srbském, dvakrát ruském a dvakrát italském, kde byl zajat a kde se přihlásil do čsl. zahraničního vojska. Zařazen byl do 34. československého domobraneckého praporu v Avezzaně. Do vlasti se vrátil s italskými legiemi v dubnu 1919 a po dvou měsících byl k 30.6. 1919 demobilizován. V čsl. armádě dosáhl hodnost kapitána pěchoty v záloze. Vojenskou službu konal naposledy v květnu a červnu 1945. Jako italskému legionáři, účastníkovi prvního odboje, mu byla za zásluhy v roce 1947 a 1948 udělena tři vojenská vyznamenání – pamětní medaile. Aktivně se zúčastnil též druhého odboje za nacistické okupace a unikl jen o vlas za heydrichiády popravě.

V Jaroměři působil jako učitel fyziky, chemie a přírodopisu na Měšťanské škole chlapecké (1919-1923) a posléze zejména jako učitel (1923-1949) a definitivní ředitel Měšťanské školy dívčí v Jaroměři (dnešní ZŠ B. Němcové) od února 1941 do 31. prosince 1949, kde ve školním roce 1948/49 splnil úkol sloučit obě měšťanské školy v jednu školu střední. K 31. 12. 1949 odešel na vlastní žádost na trvalý odpočinek. Avšak nadále aktivně působil v jaroměřské osvětě jako kulturní pracovník a činorodý knihovník. Už od roku 1908 do své smrti byl agilním členem Pěvecké a hudební jednoty Jaromír v Jaroměři. Později i jako kronikář, zástupce sbormistra a v letech 1952-1953 sbormistr Jaromíra, pro něhož zpracoval v roce 1956 hodnotné dějiny sboru v podobě knižní brožury 100 let JAROMÍRA pěveckého souboru ZK Juta Jaroměř 1856-1956 (1956).

V osvětových a veřejných funkcích a institucích ve městě pracoval hned po návratu z vojenské služby v roce 1919 jako jednatel a později předseda Místní osvětové komise, předseda knihovní rady jaroměřské, správce okresního střediska pro výchovu filmem a diapositivem, v Boučkově loutkovém divadle, v Klubu českých turistů, v Sokole, ve Svazu přátel Junáků-skautů. Od roku 1945 byl předsedou místní skupiny Svazu zaměstnanců škol a osvěty a členem Svazu protifašistických bojovníků.- Podle vlastního životopisu Josef Marván od 15. 9. 1949 do září 1951 už jako důchodce vedl Okresní lidovou knihovnu v Jaroměři a pak zase od 1.7. 1951 až do své smrti v roce 1959 byl knihovníkem. Od října 1951 do 30.6. 1956 řídil jaroměřskou Okresní lidovou knihovnu jaroměřský rodák PhDr. Jaromír Loužil (* 1926). Tehdy za jejich působení jako členů KSČ na příkaz shora komunistických strážců došlo po „ Vítězném únoru 1948” k „očistě fondů od ideové a umělecky závadné literatury”, ke zdecimování knihovního fondu, k masivnímu vyřazování knih, zejména společenskovědní, filozofické a historické literatury (T.G. Masaryk, Josef Pekař ad.). Někdy šlo o hodnotné a nadčasové knihy. Nelze však litovat ztrátu brakové, kýčovité literatury typu – červená knihovna, dívčí románky, rodokapsy , indiánky, westerny apod.

Josef Marván často přednášel a byl též publicisticky činný. Od roku 1938 do roku 1939 redigoval 13. a 14. ročník vlastivědného časopisu Pod Zvičinou. Zde i jinde opublikoval asi 30 článků a studií o dějinách města, muzea, knihovny, památek i osvěty Jaroměře, Josefova a Jaroměřska. Josef Marván po květnu 1945 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické a v únoru po jejím sloučení s KSČ se automaticky stal komunistou. Proniknut byl však spíše Masarykovým humanismem a demokracií. Vykonal mnoho na poli jaroměřské kultury, osvěty, knihovnictví i školství od roku 1919 do roku 1959, kdy tragicky zahynul dne 5. května 1959 při autohavárii v Choustníkově Hradišti. Vděčně na něho vzpomínají jaroměřští knihovníci, kdy se zasloužil o přemístění knihovny 19. prosinci 1949 do dnešních prostor samostatné budovy, bývalé Náhlovského vily na Na Ostrově, Proboštova 180, jeho žáci i jeho dcera Eva Tikalová z Prahy, která poskytla podklady pro tento medailonek.

(Jiří Uhlíř)

17.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUBOJ novoměstského Vladimíra Jelena (ve světlém) s libčanským Michalem Blažejem Utkání nakonec vyhráli hosté vysoko 6:0.

Ve Velkém Poříčí se na závěr čepovala desítka

Ledovka na silnici. Ilustrační foto.

Kluzké silnice, silničáři už museli vyjíždět

Jaroměři nepomohl ve Wikov aréně ani hattrick Hlavničky

Hronov - Středeční 11. kolo hokejové Krajské ligy mužů přineslo jen dva duely.

Páteční svátek oslaví v Důstojnické besedě oceněním občanů při Galavečeru

Jaroměř-Josefov - Státní svátek 17. listopadu, Den boje za svobodu a demokracii, si i letos v Jaroměři připomenou oceněním občanů města.

Běžkařské stopy vedou do Jestřebích hor, na sjezdovky můžete i do Teplic

Náchodsko, Jičínsko - Ačkoliv se zdejší sněhové podmínky nemohou vyrovnat poměrům blízkých Krkonoš nebo Orlických hor, tak i na Náchodsku mají sportovci možnost věnovat zimním sportům. Nejlepší podmínky pro sjezdové lyžaře nabízí Skiareál Kamenec v Teplicích nad Metují, který jako jediný na Náchodsku disponuje sněžnými děly. Nabízí dvě denně rolbou upravované, uměle zasněžované sjezdové tratě o délce 500 metrů.

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT