„Nad očekávání vystavené dokumenty přitahují pozornost veřejnosti. Sondu do nedávné minulosti zhlédla i řada žáku ZŠ se svými učiteli. To je velmi dobře, protože kdo zapomene na svoji minulost, těžko bude tvořit dobrou budoucnost, když volně parafrázujeme Solženicynův citát,“ říká Ladislav Havrda.

V sobotu zavítala na výstavu velmi vzácná návštěva. Z Trutnova se přijela podívat Dagmar Šimáňová, dcera Jiřího Šimáně – Šípa.

„Jiří Šimáně byl velký propagátor skautského hnutí na Náchodsku a i v dobách nesvobody usiloval o uchování skautské myšlenky a snažil se o obnovu Junáka. Již od roku 1964 spolu se šesti skauty z Prahy a s bratrem Kamzíkem (Jiří Flousek) zakládal dětské mikrokolektivy. Jiří Šimáně ve své snaze nést dále ideje tohoto hnutí zaplatil obrovskou daň: jako učitel byl roce 1974 vyhozen ze školství, nastoupil jako topič do cihelny a zde dne 11.11.1975 tragicky zemřel,“ vzpomněl Ladislav Havrda na osud muže, který obětoval svůj život za to, aby jednou opět mohlo vyjít slunce nad skautskou stezkou.
Dagmar Šimáňová se významně podílela na obnově skautingu v roce 1989 a dále. Šla ve stopách otce a matky. Rodiče se bohužel tohoto obrození Junáka kvůli praktikám totalitní moci nedožili.

„Velmi zajímavá výstava a mělo by ji vidět co nejvíce mladých lidí. Mládež žije v úplně jiném světě , kdy jsou jiná pravidla nežli před rokem 1989. Vědí o této době velmi málo. Je třeba tuto dobu stále přibližovat, ne jen jednou za dvacet let. Nic není samozřejmé, ani svoboda. Tu je třeba chránit a je nutné si uvědomit, že totalitní moc se nikdy nesmířila s rokem 1989,“ řekla Dagmar Šimáňová po zhlédnutí výstavy.

„Osud rodiny Šimáňovy je mementem pro celou společnost a na nás je, abychom nikdy nezapomněli, bránili demokracii a rozvíjeli ji. Sama se totiž neubrání, a kdo si to myslí, otvírá cestu totalitě,“ je přesvědčen Ladislav Havrda.