Popouzel celé království k odporu proti Zikmundovi, ale když husité začali pustošit kláštery a kostely, snažil se se Zikmundem vyjednávat. Při obléhání Prahy vpustil královské vojsko na Pražský hrad, ale když husité zaútočili na Zikmundovo postavení, utekl pán z Vartemberka do bezpečí.

Válečné štěstí se klonilo na stranu husitů, a tak opět s Pražany navázal přátelství. Na čáslavském sněmu byl dokonce zvolen jedním ze správců království. Zikmund vyhlásil Čechům křížovou výpravu a toho se pan Čeněk zalekl. Navíc nenašel společnou řeč s táborskými radikály, a tak ho brzy opět nacházíme v táboře Zikmundově. Štěstí mu však již nepřálo, po porážce u Hořic se stáhl na Veliš, kde roku 1425 zemřel.