Patrik Hábl (1975) je jedním z nejsledovanějších českých umělců střední generace . Speciálně děti ocení "jiný" formát výstavy, neboť její pojetí není tak svazující jako běžně zavěšené obrazy. "Výstava Patrika Hábla je o prolínání obrazu a prostoru, kdy jedno se tak trochu mění v druhé a naopak. Obraz tady může být sloupem, novou zdí nebo podlahou a galerie zase může vypadat jako součást obrazu. Je to hlavně o jiném prožitku a zkušenosti. Kdo ještě nepřešel přes obraz, nebo by si na obraz chtěl třeba lehnout, může si to na výstavě zkusit," říká kurátor výstavy Radek Wohlmuth.

Výstava, připravená speciálně pro Dětskou galerii Lapidárium, navazuje na malířovo dlouhodobé úsilí založené na překračování hranic tradičního závěsného obrazu, který ve výsledku vede k nečekanému prožívání malby. Tento malíř a grafik k dosažení osobního výrazu vynalézavě kombinuje vizuální přístupy jedné i druhé disciplíny do jediného celku, v němž ovšem neulpívá, ale dál jej rozvíjí. A stejně tak se snaží ve své tvorbě programově vymanit z dvojrozměrných limitů obrazu. Jeho výstava v prostorách barokně utvářené dientzenhoferovské stavby je toho důkazem. Malba tu na jednu stranu zůstává sama sebou, ale zároveň je také osvobozenou materií, ze které se skládá svět, takže do něj může intervenovat a měnit jeho parametry i podobu. Dostává se tak na úroveň vizuální hmoty, která modeluje nejen představy a asociace, ale zároveň i skutečný prostor, jenž se sám stává svého druhu obrazem, a tedy emocí. Vzhledem k tomu, že sdílené kvality architektury a malby člověka přesahují, je svým způsobem možné zažít pocit obrazu zevnitř, stejně jako prožít důvěrně známý prostor galerie trochu jinak.

„Výstava Obraz prostoru proměňuje Dětskou galerii Lapidárium v jakési jiné prostory nebo situace, které návštěvník může objevovat a vnímat ze tří celků. První sál umožňuje pohled na desetimetrovou krajinu, která diagonálně panoramaticky rozděluje prostor a uvádí diváka do druhého sálu, kde jsou centrálně pod klenbou triptychy asijských hor. Třetí sál otevírá velkoformátový svitek, kterým divák musí projít a fyzicky vstoupit do velkoformátového obrazu na podlaze, který symbolizuje město," komentuje svoji novou výstavu malíř Patrik Hábl.

Michaela Plchová