Někteří ještě obhlédnou nedaleký Šporkův Mlýn a projdou Křížovou cestu. Ten, kdo však do Kuksu zavítá, neměl by vynechat také návštěvu muzea historických motocyklů, které patří Dušanovi Erlebachovi a jeho rodině.

Exponáty jsou zatím umístěny v předních místnostech továrny, kde dříve bylo infocentrum. „Aby tyto prostory nezůstaly prázdné, udělali jsme zde minivýstavu historických motocyklů. Automobily, kterým se především věnujeme, se sem totiž nevejdou,“ vysvětluje Dušan Erlebach, jenž zde návštěvníky provází a téměř ke každému exponátu přidává zajímavý komentář nebo příběh.

Jak říká sám, historické motocykly jsou pro něho “okrajovou“ záležitostí, naplno se věnuje sbírání starých automobilů, které chce jednou představit veřejnosti. „Před pár lety jsme koupili tuto továrnu, bývalou textilku, kde se vyráběly stužky, pentle a mašle, za účelem vybudování automuzea. Je to rodinný podnik. Investujeme hlavně z vlastních prostředků, takže bez dotací, a také z peněz, které zde vybereme na vstupném.

Kdy muzeum plánujete otevřít?
Věřím, že již příští sezonu budou hotové prostory pro automobily. Je to o penězích a usilovné práci. Továrna byla v dost špatném stavu, nyní pracujeme na tom, aby byla z hlediska architektury v duchu secese. Tedy ve stylu, v jakém byla na začátku 20. století založena.

Co všechno tedy mohou návštěvníci ve vašem minimuzeu zatím vidět?
Jsou to hlavně historické motocykly a motory, které jsou v původním a většinou plně funkčním stavu. Představuji zde kolekci strojů, které nikdy nebudeme restaurovat, necháváme je v původním patinovém stavu. Jedná se o motocykly české i zahraniční, předválečné a poválečné výroby. Ukazujeme také motory, příslušenství a jiné zajímavosti související se začátkem motorismu. Vystavena je zde asi desetina exponátů, které vlastníme. Továrna má dvě podlaží, v přízemí chystáme expozici automobilů a větších stojů a v prvním poschodí motocykly.

Který z exponátů je nejvzácnější?
Určitě je to plně funkční motocykl Harley Davidson z roku 1930. Je to stejný model, který se objevil v seriálu Bylo nás pět, jezdil na něm starý Bajza. Koupil jsem ho v celkem slušném stavu a v nejbližší době se ho ani nechystám restaurovat.

V muzeu ale máte i speciální koutek, který je zasvěcen českému géniovi Járovi Cimrmanovi…
Je to pro rozveselení. Český génius uměl cokoliv včetně sestavení motocyklu. Udělal to v době, kdy Japonci ještě o motocyklech nic nevěděli. Předběhl dobu, protože stroj má tolik atributů k provozu, které žádná motocyklová firma nikdy nevyrobila. Je i na dálkové ovládání, což je dobré pro jízdu v zimě, protože můžete mít ruce v kapse a řídíte prodlouženou rukou. Motor je hybridní, takové polo perpetuum mobile. Cimrman totiž tušil, že bude naftová krize, tak se stroj dává do pohybu natažením péra. Když je drkotavá silnice, péro se chvěje a pohání motocykl. Motorka má struhadlo na strouhání zatáček, pilu, aby se dala řezat rychlost, žhavítko na žhavení do kopce nebo v případě náledí a spousta dalších vymožeností.

Ve vedlejší místnosti jsem viděla kromě motorů i šicí stroje. Také je sbíráte?
Kdepak, ty zachraňujeme před šrotem. To máme pro děvčata, aby neřekla, že na ně nemyslíme a sbíráme jen auta. Je zde výstavka šicích strojů po babičkách i prababičkách. Všechny jsou funkční, některé hodně staré, z let 1890 až do první světové války. Je zajímavé, že šijí jen dopředu, nemají zpátečku. Ostatní stroje pochází z 20. a 30. let, tedy z doby mezi válkami. Je tu asi deset druhů různých značek, od singrovky po české ladovky. Darovali nám je lidé, kterým je to kvůli vzpomínkám líto likvidovat.

Jak dlouho se věnujete sbírání? A pamatujete si svůj první exponát?
Ten úplně první jsem koupil v roce 1966, byl to americký jeep, mám ho dodneška. Byl to můj první vůz. Motocyklů mám jinak asi kolem čtyřiceti a asi dvacet automobilů. Počítám ale s tím, že v muzeu jich bude umístěno více. Své miláčky si totiž k nám rádi odloží i kamarádi z Veteran Car Clubu Dvůr Králové, který jsem na začátku 70. let spoluzakládal s Oldřichem Prokopem. Dnes má klub přes sto členů a sdružuje lidi od Hradce Králové až po Podkrkonoší.