Do města se sjeli děti a jejich vedoucí z různých koutů Čech. Nechyběla ani jedna z nejpočetnějších výprav z našeho regionu – z Hořic. Tentokrát nechali skauti doma své kroje pískové barvy a šátky s turbánky. Místo nich si oblékli dobové prvorepublikové oblečení, aby atmosféra hry byla co nepůsobivější.

Hra je inspirována dobrodružnými knihami, které Foglar napsal ve čtyřicátých letech: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Ve hře, která se konala v setmělých ulicích města, byli skauti rozděleni na dvě skupiny: na přívržence Otakara Losny a na stoupence Štěpána Mažňáka, kteří se snažili vybojovat vládu nad Stínadly a získat titul Velkého Vonta.

Bylo by zbytečné tu dopodrobna vyprávět a vysvětlovat děj příběhu. Pro většinu dospělých tyto knihy znamenají symbol jejich dětství. I pro skauty by měl být Foglar jakousi biblí i rádcem, ale není tomu již dávno tak. Spoustu účastníků královédvorských Stínadel hru hráli, aniž by knihu předtím četli. ,,Jedu si hlavně užít tu atmosféru a zahrát si, ale knihy jsem nečetla,“ říká Šárka Dohnalová z Šárovcovy Lhoty.

Veřejnost musela být trochu zaskočena skupinami dětí v podivném starém oblečení utíkat ulicemi i postavou Jana Tleskače, který za nimi uháněl na létajícím kole. Hlavní cíl hry bylo brát životy (což byly malé kartičky, které měli hráči připevněné na zádech) soupeřům. Každý si mohl vybrat: Utéct nebo bojovat?

,,Líbí se mi to pouliční soupeření Losnovců a Mažňákovců. Taky je legrace se strojit do dobových kostýmů. Jinak, letos jedu za Losnovce, snad to vyhrajeme,“ říká skautka Jitka Nekvapilová z Hořic.

Nakonec byla skupina kolem Štěpána Mažňáka silnější a vybojovala zase do příštího roku vládu nad Stínadly ve Dvoře Králové.

Tereza Černá