Zastupitelstvo bude zajímat především to, jaká z možností volby bude pro město nejschůdnější. Zaměřím se tedy na alternativy, které jsou na momentálním obzoru.


V celé záležitosti jde o tři problémy: bazén (lázně), zkulturnění lokality „pivovaru“ a akce „Café Herzog“. Jak se ukázalo, bazén a pivovar je možné vyřešit v jednom, a to navíc způsobem, který městu (zastupitelstvu) rozhodně ostudou nebude - projekt akad. arch. Pavla Rydla dosahuje těch nejvyšších možných kvalit a coby skutečné architektonické dílo přesahuje krátkodobá hlediska, tolik charakteristická pro současné stavění.
Jednotlivé studie vycházely ze zadání. Tím konstatuji, že záměr výstavby bazénu „na zelené louce“ nemá za daných okolností smysl: Nenalezneme v Broumově příhodnější a k tomu tak významné místo, jakým je sousedství NKP Kláštera, zahrady a městského parku, to vše na hraně samotného historického jádra města. Samotný návrh nového krytého bazénu pod Hotelem Veba je navíc běžnou („katalogovou“) montovanou stavbou…

Současný stav


Samotný prostor měšťanského pivovaru pojali architekti Skalický a Rydlo. Představu arch. Skalického nebudu podrobně rozebírat: Jednak se jedná o podobně standardní návrh, rovněž uskutečnitelný „kdekoliv“ a za druhé se domnívám, že návrh zcela ignoruje zásadní požadavek kvalitní architektury, čili pojednání místa a jeho specifických podmínek. Skutečnost, že návrh nepočítá s vhodným užitím kvalitních stávajících konstrukcí, neodpovídá představě respektování kulturní kontinuity historického centra. Díky opačnému přístupu našich předků se dnes můžeme pyšnit, že místní prostory dosahují stáří mnoha staletí… a jsou tedy základem naší dnešní podoby. A co jiného přináší význam Broumovu, než jeho vzhled…?


K vzhledu návrhu arch. Skalického uvedu jediné: Pokud by skleněná stěna mohla odrážet zbytky krásy města, bylo by to možná méně bolestivější a „plnější“, než hledět skoro polovinu z každého roku na „bezbarvé prázdno“ a odraz holých větví stromů v parku; účinek by asi nebyl stejný, jako ze „skutečného pohledu“. Pochopil bych snažení stavby „nebýt na tomto místě nápadný“, ale myslím, že lépe tento pokus by dopadl lépe kdekoliv jinde… Jako občan Broumova a jeho zastupitel jsem názoru, že podobná stavba na toto místo nepatří.


Zbývá tedy poslední alternativa, kterou bych uvedl následně: V případě, že se víc než půlka zastupitelů rozhodne odhlasovat jednu ze dvou zmíněných studií, bude mít další reálnou možnost „třetí hráč“ - akce „Café Herzog“.


Popisu samotné studie arch. Rydla věnuji samostatný text. Aspekty tak výrazného architektonického díla (a tím výsledek daného pojetí úlohy bezesporu je) nelze shrnout do jednoho či dvou odstavců; v úvodu jsem zmínil celkové kvality, a žádnou z nich nelze opomenout…


Vše začíná a končí u peněz. I zde je alternativa „přestavby pivovaru“ tou jednoznačně nejvhodnější: Projekt akad. arch. Pavla Rydla totiž řeší podobné funkce (např. víceúčelový společenský sál, kavárna…) jako představa „Café Herzogu“. V součtu je tedy alternativa arch. Rydla výrazně nejlevnější a méně pracná (než prosazování dvou akcí…).


Z logického (rozumového) hlediska by měl tento plán - i bez ohledu na svoji nesmyslnost - momentálně „vypadnout ze hry“. Námahu na vynaložení dalších 100 milionů by každý rozumný politik zúročil jinak, než na prosazení evidentně zbytečné věci… Osobní chtění je ale tím nejsilnějším motorem a proti němu je i rozum krátký…

(Petr Staněk, zastupitel města Broumova a diletující teoretik architektury a kultury)