Božena Škopová (70), důchodce: „Nelíbí se mi neustálý, každodenní nepořádek - rozbité láhve, spousta nedopalků a plastových lahví před Jiráskovým divadlem a v parku, kde se scházejí mladiství a ti co jim přizpůsobení se slušnému chování většiny společnosti nic neříká. Řešením by bylo zvýšit dohled a to i ve večerních hodinách, zejména Městské policie, nad těmito inkriminovanými místy a hříšníky nekompromisně trestat.“
Souhlasím s tím, že obě zmíněná místa (náměstí i park) se hlavně v letních měsících stávají místem, kde se schází různé partičky, které si v lepším případě po sobě zapomenou uklidit, v tom horším ničí městský i soukromý majetek. Město Hronov má tříčlennou městskou policii a v tomto počtu není možné zajistit nepřetržitou službu. S ohledem na nárůst problémů v oblasti veřejného pořádku budu na zářijovém zasedání zastupitelstva předkládat návrh, abychom Městskou policii posílili o dalšího člověka. Rada města navýšení počtu strážníků podporuje. Pokud budou čtyři, budou moci sloužit na dvě směny, v inkriminovaných dnech (pátek, sobota) i déle do noci. Zřejmě budeme muset zakoupit a nainstalovat i bezpečnostní kamery.


Karel Šimek, pedagog: „Co mě trápí – asi nejvíce velmi znatelně opadající cestovní ruch ve městě. K tomu co může město nabídnout turistům z historie nejsou již poskytovány další pro ně atraktivní služby. Parkoviště ve městě je neustále plné a zřetelná navigace na odstavná parkoviště nikde není. Parkování autobusů je ve městě nemožné a projíždějící cykloturisty neláká nic k zastavení a k posezení, ti maximálně zastaví u divadla a u zvonice, které si vyfotí a pokračují dále, jelikož na náměstí chybí zahradní restaurace, kde by se každý rád osvěžil – do patra v pizzerii nepůjdou a cizí o zahrádce u Radnice nevědí a z trasy cyklistů není vidět. Špatná je i informovanost o místních památkách a službách – jeden ukazatel ve městě nestačí a Informační středisko v rohu náměstí je nedostatečně označeno. Řešením by byla větší propagace a značení a k tomu adekvátní služby, aby se ti, co město navštívili rádi vraceli a nebo doporučili známým.“
Nevím, podle čeho pan Šimek cestovní ruch měří a jak tedy došel k závěru, že znatelně opadá. Já osobně jsem právě v minulých dnech a týdnech měla pocit, že turistů je v Hronově více než v minulých letech. Potkávala jsem je u rodného domku Aloise Jiráska, posedávali na náměstí, hojně využívají letní zahrádky u radnice. Jedná se hlavně o cyklisty. Ano, zahradní restaurace na náměstí chybí, místo je to pro ni jako stvořené stejně jako terasa nad schody u Sálu J. Čapka. Ale jistě pan Šimek bude souhlasit s tím, že toto podnikání je věc pro soukromé subjekty. Město omezuje zřízení zahrádky pouze požadavkem na kvalitní zařízení posezení, nechceme na náměstí rozházené plastové židle a stolky. Nemohu souhlasit s konstatováním, že zájezdové autobusy nemají v centru kde zastavit. Mohou, a také tak činí, parkovat přímo na autobusovém nádraží, které je hned vedle náměstí. Tvrzení, že máme malou informovanost o zajímavých turistických místech a památkách, naprosto odmítám. Právě v minulých dvou letech jsme v této oblasti hodně udělali – nové informační panely byly instalovány přímo na náměstí při jeho rekonstrukci, dalších 6 velkých informačních panelů jsme rozmístili u zajímavých míst, tři další jsou ve výrobě. Celkem 41 malých informačních tabulek bylo umístěno na významné objekty a místa. Vydali jsme i několik nových propagačních materiálů, informační brožury, turistickou mapu a cykloturistickou mapu s doporučenými výlety v několikatisícových nákladech. Na webových stránkách jsou i virtuální prohlídky např. divadla, rodného domku atd.


Tomáš Faber (60), účetní: „Z mého pohledu invalidy mě trápí například parkovací stání pro invalidy před lékárnou naproti spořitelně. Stání je ohraničeno vysokým obrubníkem což znemožňuje zaparkování a výjezd s automobilem tak, aby to neodnesl alespoň poškrábaný disk auta. Na tento problém jsem upozorňoval již při stavbě parkoviště, ale bylo mě odpovězeno, že je vše podle norem a nic se s tím nedá dělat a tak radši jezdím jinam…“
Parkovací stání je opravdu vybudováno podle projektu, který schválil nejen stavební odbor, ale také dopravní inspektorát v Náchodě. Nevím, koho pan Fabera při realizaci stavby oslovil, já o tomto problému slyším poprvé. Můžeme oslovit dopravní inspektorát a případnou vhodnou úpravu zrealizovat, pokud vše bude odpovídat bezpečnostním předpisům v souvislosti s blízkým přechodem pro chodce.


Radek Hartman (50), obchodník: „Podle mě je největším problémem parkování ve městě. Nechci řešit koncepci nového náměstí, ale to, že vyhrazená místa pro parkování jsou celodenně blokována místními a ten kdo si chce nakoupit těžko hledá místo a cizinci dvakrát objedou náměstí a pokračují dále, jelikož nikde není zřetelně označeno, že se nechá parkovat například ve Dvorské ulici. Další nesmysl se dělá v rekonstruované Knáhlově ulici, kde budou pro pět obytných domů dva chodníky, než aby se rozšířilo místo pro parkování a vozidla by mohla stát šikmo k vozovce, čímž by se kapacita parkování v tomto prostoru ztrojnásobila…
Vezmeme to odzadu. Blokování míst na náměstí zaměstnanci a studenty škol a jiných provozoven z okolí náměstí je jasné a zřetelné. Nejlépe je to vidět na začátku prázdnin, kdy zůstávají místa volná až do okamžiku, kdy lidé, co parkují v průběhu roku ve Dvorské ulici, začnou parkovat na náměstí. Od začátku roku řešíme s poskytovatelem dotace možnost umístění parkovacích automatů. Náš návrh: první dvě hodiny zdarma a pak za poplatek. V Knáhlově ulici se žádný nesmysl nekoná. Jistě, šikmé stání by se teoreticky na začátku vešlo, ale počet míst by se zcela jistě neztrojnásobil. Bohužel nemůžeme zasáhnout do části náměstí, kde je provedena revitalizace. Chodník se zde nedělá jen pro obyvatele obytných domů. Na straně u divadla je pro parkující na novém parkovišti a podélném stání. Na druhé straně je chodník a cyklotrasa, která umožní bezpečný přechod z náměstí do ZUŠ, Domina a městské knihovny. Tato zařízení navštěvuje přes 800 dětí, některé i několikrát týdně a jejich bezpečnost je pro vedení města daleko důležitější než tři parkovací místa navíc, která by jednoduchým propočtem vznikla při úpravě na šikmé stání. Dokončením Knáhlovy ulice byl v centru vyrovnán počet parkovacích míst na původním náměstí. Lidé zapomínají na nová parkovací místa v ulicích Kudrnáčova a Palackého. Město umožnilo parkování v poledních hodinách také za budovou Radnice a připravuje jeho další rozšíření. Značení pro parkoviště ve Dvorské ulici, které jsme chtěli umístit před křižovatku ulic Hostovského a Kostelecké, nám zatím nebylo schváleno dopravním inspektorátem, zde dále jednáme.


Vlasta Škopová (90), důchodce: „Nelíbí se mi bezpečnost a nepořádek v parku. Dříve jsme si chodili s kamarádkami do parku odpočinout a v klidu si popovídat, v současné době se ale situace změnila. Změnit by se měl především dohled nad tímto prostorem, zejména zvýšit aktivitu policistů, aby se nemuseli lidé bát pohybovat beze strachu po městě a parku.“
K otázce bezpečnosti jsem se již vyjádřila. Doplním jen, že i mým přáním je, aby do parku častěji zavítala policie. Opakovaně jsem o to žádala vedoucího obvodního oddělení Policie ČR, která má služebnu v blízkosti parku. Při současném počtu policistů a velikosti obvodu je to však nad jejich síly.


Martin Křička (30), úředník: „Mě především štve, že se neustále zapomíná na okrajové obce spadající pod město Hronov. Například ve Velkém Dřevíči chybí dětské hřiště, kde by si mohli v odpoledních hodinách děti z obce hrát.. A co změnit? Byli by jsme vděčni, kdyby na nás a především na děti město nezapomínalo a pokusilo se pro ně nějaké hřiště, kde by si mohli bezpečně hrát, vybudovat.“
Přemýšlím, co panu Křičkovi odpovědět. Z vlastní zkušenosti z jednání s ním vím, že žádné argumenty ani vysvětlení nepřijímá. I kdybychom ve Velkém Dřevíči, kde bydlí, postavili 10 dětských hřišť, on bude tím, kdo stále bude říkat, že nic neděláme. A jak třeba na okrajový Velký Dřevíč zapomínáme letos? Vyměnili jsme všechna okna na budově základní školy (275 tisíc), zateplujeme budovu mateřské školy (celkové náklady šest mil. korun), právě v těchto dnech jsme objednali vypracování projektu na zateplení tělocvičny (200 tisíc korun). A můj osobní názor na budování dětských hřišť na vesnicích? Proč budovat dětská hřiště tam, kde mají děti za barákem louku, les … Dětské hřiště u školky mohly děti využívat do chvíle, kdy nás paní ředitelka požádala o jeho uzavření. Hřiště navštěvovaly bez jakéhokoliv dozoru i větší děti, které instalované prvky ničily. Zvažovali jsme i vybudování dětského hřiště v areálu koupaliště. Máme ale obavy, že by „nepřežilo“ ani jednu z letních rockových zábav.