Jmelí hrálo důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Na Nový rok bylo zvykem, že druidové odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí, a někteří je nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí sloužil jako prostředek proti uřknutí a jedům. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají v částech Evropy až do současnosti. Zelené či pozlacené jmelí se dodnes běžně používá v českých domácnostech jakožto tradiční vánoční ozdoba. Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až jeden metr. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky - připravuje se z něj odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a má také močopudné účinky.

Jablko - Mezi vánoční tradice a zvyky se řadí i rozkrajování jablka. U štědrovečerní večeře se při této věštbě určovalo, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Každý si vybral svoje jablko. Pokud se po rozkrojení objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objevil-li se křížek, nevěstilo to nic dobrého. Také se tvrdilo, že pokud jádra vypadají jako pěticípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže nebo čtyřcípé hvězdy, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.