Kruhové objezdy mají význam především z dopravního hlediska, kdy řeší provoz na problematických a frekventovaných křižovatkách. Města k nim přidala i efektní hodnotu a proměnila kus silničního asfaltu v atraktivní estetický prvek a novou dominantu.

Přeborníkem je Trutnov, kde na přelomu milénia vyrostly kruhové objezdy jako houby po dešti. Dnes jich má devět. S drakem, Rýbrcoulem, vlajkovými stožáry, vodotrysky, bohatou květinovou výzdobou. Dvůr Králové si je vyzdobil sochami zvířat. Nosorožec, surikaty, lev připomínají, že ve městě je slavná zoologická zahrada. Ve Vrchlabí nasazují před Vánocemi na kruhový objezd svítícího anděla s trumpetou. Města jim věnují patřičnou péči. Například Technické služby v Trutnově v letní sezoně kolem nich kmitají každý den. Zalévají květiny, sekají trávník, leští kameny. Pozitivně se to odráží na vzhledu města i jeho vnímání návštěvníky.

Není to jak v Rusku, odkud se mi vybaví vzpomínka ze začátku dekády. Uvadlé zeleni na křižovatkách dodávali dělníci vzpruhu natíráním zelenou barvou, aby cizincovo oko vidělo vše krásné a zářící. Předstírání nádhery bylo hodně falešné. Pro kruhové objezdy, které známe z regionu, to naštěstí neplatí. Zahradnický a sochařský kumšt z nich dělá atraktivní součást měst.