Jejich vrtule však stojí, větrná elektrárna není v současné době v provozu.
Ceny plynu i elektřiny rostou, proto se stále více lidí poohlíží po jiném zdroji. Dobrou příležitostí jsou obnovitelné zdroje energie, například solární kolektory, kotle na biomasu nebo právě větrné elektrárny.

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje opět chystá výstavbu větrné elektrárny u Nového Hrádku. Loni na jaře firma proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA) ukončila, ale letos v květnu jej zase zahájila. Pokud by šlo vše hladce, mohla by prý stavba zařízení za několik desítek milionů korun začít na konci příštího roku.

Záměr počítá s výstavbou jedné větrné elektrárny o výkonu dvou megawattů. Pro srovnání: jeden blok jaderné elektrárny Temelín má výkon 1000 megawattů. Zařízení by mělo vyrůst na místě čtyř nefunkčních zastaralých větrníků.

Větrná elektrárna by měla mít stožár vysoký 85 metrů, list vrtule by měl být dlouhý 35,5 metru. Celková výška by tak dosáhla 120,5 metru. Stávající čtyři větrníky mají celkovou výšku 56 metrů a souhrnný výkon 1,6 megawattu.

Pokud by se projekt podařilo dotáhnout do konce, vznikl by u Nového Hrádku vůbec první funkční větrník moderního typu v hradeckém kraji.

Obyvatelé Nového Hrádku už se záměrem souhlasili v anketě konané společně s komunálními volbami na podzim 2006. Některým obyvatelům se ale výstavba nezamlouvala, proto v minulosti sepisovali petici.

„Mně je to jedno, já to neřeším. Jezdím sem jen občas na víkendy,“ řekl nám Lukáš Dyntar, který má na Novém Hrádku chalupu. „Věřím ale, že někomu by to vadit mohlo. Ono sto dvacet metrů vysoká vrtule může házet docela slušný stín,“ míní Dyntar. „Co se týká hluku – záleží na tom, jak kvalitně to bude udělané. Pokud to bude dobře, nemusel by být ten hluk nijak moc velký,“ myslí si.

Investor se bude muset před stavbou nejprve vypořádat s připomínkami, které mu k dokumentaci EIA v červnu vydal královéhradecký krajský úřad. Například bude muset doplnit vyhodnocení vlivu stavby na krajinný ráz Orlických hor, vyhodnotit vliv stavby na letový provoz či zpracovat variantní řešení záměru.

V Královéhradeckém kraji podle odborníků moc vhodných míst pro stavbu větrníků není. Jeho území je na rozdíl od jiných regionů velmi hustě osídlené, takže se nedá počítat s výstavbou větší větrné farmy například o deseti vrtulích. Problém tkví i v tom, že v kraji není mnoho lokalit, z nichž lze vyrobenou elektřinu bez problémů odvést do sítě.

Zřejmě nejlepší místo pro větrníky by z hlediska větru bylo v našem nejvyšším pohoří – v Krkonoších. Tam jsou však tyto stavby prakticky nemožné kvůli ochraně přírody Krkonošského národního parku.

(Věra Sýkorová)