Květa Ležovičová (58 let), Česká Skalice, předsedkyně občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice
„Nebudu se pouštět do podrobností, odpovím nejprve obecně. Při jakémkoliv záměru s výrazným dopadem na přírodu, musíte dle zákona ČR předložit odborný posudek EIA vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Je třeba i vyjádření obcí, na jejichž území se projekt chystá, záměr musí být v souladu s územním plánem. V tomto konkrétním případě jde navíc o území Polické pánve, která je vyhlášena Chráněnou oblastí přirozené akumulace podzemních vod.

Všeobecně je známo, že jsou na Zemi zdroje pitné vody omezené. Proto je naprosto nezodpovědné, když politické zájmy (závislost na dovozu plynu z Ruska) a ekonomické zájmy (lobby těžařských firem) jsou nadřazeny nad ochranu životního prostředí, veřejný zájem a dovolím si říci i selský rozum. Česká republika nemá takové podmínky jako Polsko či Spojené státy americké, neboť územní rozloha a hustota osídlení naší země je nevhodná na podobné experimenty. Domnívám se, že je třeba na ministrovi životního prostředí požadovat prošetření postupu úředníků ve věci povolení průzkumu k těžbě břidlicového plynu. Žádost zahraniční těžařské firmy byla podle mého názoru vyřízena v nezvykle krátké době, bez předchozích vyhodnocení dopadů na životní prostředí a navíc téměř všechny zasažené obce k danému záměru vyslovily negativní stanovisko. Územně příslušný a odborný orgán, Správa CHKO Broumovsko, ve svém stanovisku také vyjádřila svůj nesouhlas a navrhla MŽP, aby svým rozhodnutím žádost zamítlo.“


Olga Mertlíková (56 let), Jaroměř, ředitelka Městského muzea v Jaroměři
„Pochopitelně bych nechtěla, aby se tu těžily ropa a zemní plyn. Jedna věc je ovšem průzkum této oblasti z hlediska vyhledávání zdrojů břidlicového plynu a druhou příprava a následná těžba. Samotný průzkum a deklarované povrchové práce nedestruktivního charakteru by nutně nemusely vést a priori k odmítavému postoji samosprávných činitelů. Ale co bude následovat, až mezinárodní firma Basgas vyhodnotí průzkum ve smyslu kladném? Odborníci přes energetiku a surovinové zdroje se ve svých názorech rozcházejí. Podle některých se většina vrtů na břidlicový plyn vytěží zhruba během sedmi let, což neumožňuje návratnost počátečních investic. Plyn je z podloží uvolňován pomocí karcinogenních chemikálií, které se přidávají do vody. Jak vysoké tedy může být znečištění spodních vod? Energeticky náročná těžba břidlicového plynu a jeho následná spotřeba rovněž vytváří vyšší emise skleníkových plynů než v případě využití uhlí či ropy.

Nechť se mluví a píše o nebezpečí trvalého poškození chráněných oblastí Broumovska. Svůj odmítavý postoj vyjádřili samosprávní činitelé i zdejší obyvatelé. Mohou věřit a my ostatní s nimi, že MŽP, a to bez jakýchkoliv pochybností a vstřícnosti k investorům, dokáže posoudit veškerá ekologická rizika, která by vzhledem k těžbě dopadla i na další generace?“


Přemysl Sochor (32 let), Broumov, správce Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově
„S těžbou ropy a zemního plynu na Broumovsku v žádném případě nesouhlasím, tudíž jsem i proti zahájení jakýchkoliv průzkumových prací v této záležitosti. Broumovsko je zajímavou přírodní lokalitou, jejíž potenciál vidím v rozvoji turistického ruchu, především v pěší a cykloturistice. Těžba by zničila nejen krajinu, ale rovněž podzemní zásoby velmi kvalitní pitné vody. To by byla nenahraditelná škoda.”